Vzpomínáte na tajemný Fantomasův kufřík z pohádkového seriálu o princezně Arabele? Zdánlivě nadpřirozené zavazadlo s nejrůznějšími udělátky mělo svému majiteli ulehčit život. Právě tahle rekvizita možná posloužila jako inspirace i týmu vědců z Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického. Ti ve spolupráci s odborníky z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vymysleli světelný kufr, díky kterému se budou lidé cítit lépe. „Využít unikátní LED světla s vyváženým barevným spektrem pro prevenci a podporu léčby pacientů například s některým typy depresí si dal za cíl tým českých odborníků. Výsledkem bude nejen speciální přenosný světelný kufr, ale i světelná sauna a světelný sloup. Výzkum začal v roce 2020 a skončí letos,“ říká předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR) Petr Konvalinka, která podobné projekty podporuje finančně.
Aktivnější díky sauně
Připravované pomůcky se využijí pro prevenci i podporu léčby pacientů s afektivními poruchami, například sezonní deprese, bipolární efektivní poruchy či poporodní deprese. Účinnost pomůcek nyní vědci ověřují prostřednictvím studie se zdravými dobrovolníky i pacienty.
Speciální kontejner
|
„Prvním plánovaným výsledkem výzkumu je již zmiňovaná světelná sauna. Bude to mobilní pavilon pro podporu psychického stavu a stabilizaci takzvaných cirkadiánních rytmů v ranní a denní době. Cirkadiánní rytmus o délce 20 až 28 hodin je jedním z biorytmů, tedy kolísání aktivity a bdělosti nejčastěji s denní, měsíční či roční periodou,“ vysvětluje vedoucí projektového týmu Lenka Maierová.
Světelný kufr, který bude druhým výsledkem práce českých výzkumníků, je přenosné svítidlo pro ranní či denní fototerapii v domácím prostředí. Určené bude pro podporu klientů při přechodu z klinické péče do běžného života. „Podpoří psychické zdraví, výkonnost a stabilizaci cirkadiánních rytmů. Pravidelné vystavování se jasnému světlu brzy ráno působí jako signál pro biologické hodiny a napomáhá udržet pravidelnost rytmu spánku a bdění,“ upozorňuje Jana Kopřivová, vedoucí Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ.
Obrýlení požárníci
Jako z pohádky nebo spíše jako ze sci-fi filmu působí další pomůcka, kterou čeští vědci nyní vyvíjejí pro hasiče. Nové brýle s rozšířenou realitou by mohli začít ve své nelehké práci denně používat požárníci už ke konci letošního roku.
Brýle mají být výrazným pomocníkem hasičů při zásazích v objektech. Zabudované je budou mít přímo v helmách. Prostřednictvím jednoduchých šipek na displeji je nasměrují k hydrantům, k uzávěrům plynu, elektřiny a také k únikovým východům i k lidem, kteří potřebují zachránit. „Cílem autorů projektu je co nejvíce zjednodušit a zrychlit hasičům jejich zásahy,“ komentuje brýle Konvalinka s tím, že v těžko přístupném hořícím a zakouřeném prostoru je každá vteřina dobrá.
Výzkumníci využili technologii známou z videoher. Přizpůsobili ji ale hasičům tak, aby je dokázala bezpečně provést i komplikovanými prostorami.
„Hasič při použití těchto brýlí vidí dvě reality. Jednak skutečný prostor, ve kterém zasahuje. A pak také rozšířenou realitu, kdy mu brýle ukazují počítačový plán objektu s doplňujícími informacemi a šipkami k orientaci,“ popisuje Boris Procházka, jednatel softwarové firmy Gina. Na výzkumu a výrobě spolupracují odborníci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně, z České asociace hasičských důstojníků a také lidé ze zmiňované firmy.
Past na klikoroha
Ačkoli i název klikoroh vzbuzuje dojem, že jde o nějakou pohádkovou bytost, skutečnost je, alespoň z pohledu lesníků, mnohem prozaičtější, ale možná o to horší. Jedná se o brouka, jehož nejmilejší potravou jsou mladé sazeničky jehličnatých stromků. Vědci nyní vyvinuli novou past pro jeho odchyt a také ochrannou síť na stromky. „Notoricky známý kůrovec, jehož řádění v důsledku dlouhotrvajícího sucha asi viděl na vlastní oči každý, kdo se v poslední době pohyboval v českých lesích, není bohužel jediným škůdcem lesních porostů. V posledních letech se stále hojněji vyskytuje také asi dva centimetry velký brouk klikoroh borový,“ říká Konvalinka.
Právě v místech, kudy prošel kůrovec a jež je třeba znovu zalesnit, je jeho působiště. Živí se totiž sazenicemi a tím způsobuje lesníkům nemalé škody. Hlavní metody ochrany navíc zahrnují aplikaci insekticidů. „Bylo nutné zajistit jednak pasti pro jeho odchyt na lesních mýtinách s novou výsadbou a také ochranu sazenic před napadením. Proto jsme podpořili vývoj odchytových pastí a také přípravu ochrany kmínku, která broukovi zabrání, aby se k mladým stromkům dostal,“ dodává Konvalinka s tím, že oba úkoly řešili výzkumníci z Biologického centra Akademie věd ČR.