Osvědčené produkty pro možnost našich investic si necháváme třeba i mnoho desetiletí. Třeba penzijní připojištění. „Myslím, že hodně lidí nemá potřebu si vyhradit dostatek času na péči o své peníze ani chuť se o ně zajímat ve smyslu, jak je zhodnotit. Drží se rčení: Čemu nerozumím, tomu nevěřím a mám z toho strach,“ říká Eliška Macurová, odbornice na finance z webu financesusmevem.cz.
Přes 40 procent lidí by bylo ochotno změnit způsob, jakým si spoří peníze, ale aktivně se o toto téma nezajímá. Pouze třetina nechce na svém spoření nic měnit. Jsou to ti, kteří se v produktech příliš neorientují, a tak existuje pravděpodobnost, že si ho nezvolili vhodně. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS.
Češi jsou konzervativní střadatelé
Češi šetří zejména na důchod, který uvedlo jako hlavní účel spoření 36 procent lidí. Třetina si ukládá peníze, aby měla finanční rezervu pro případ nenadálých výdajů. Nejspokojenější jsou lidé investující do nemovitostí (dvě třetiny oslovených), drahých kovů a akcií, dluhopisů a podílových fondů (obojí 64 procent). Nejméně spokojeni s výnosy jsou ti, kteří mají zřízeno penzijní připojištění, spořicí účet a stavební spoření. S těmito typy spoření je přes půlku střadatelů nespokojeno.
„Češi jsou pořád velmi konzervativní střadatelé a nemají příliš rádi změny. Přesto si ale dokážou rychle spočítat to, když jim spoření nepřináší výnosy. Ukazuje se to v nízké spokojenosti s dříve oblíbenými typy spoření a zároveň rostoucí oblibou zlata, do něhož lze spořit i jen pětistovkou měsíčně,“ uvádí předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ Vladimír Brůna.
Podle Macurové je často vidět, že klienti, kteří si pravidelně odkládají i v situacích, když ještě hodně peněz nevydělávají, umí lépe hospodařit s penězi než ti, kteří jenom plánují, že jednou začnou spořit. „Ať už lidé budou spořit na důchod, nebo na něco jiného, každopádně je to dobrý způsob, jak se učit zacházet s penězi, a navíc získají dostatečnou finanční rezervu, která jim může přinést pocit klidu,“ dodala Macurová.