Když děti přijdou v nějakých třech letech do školky, kde se mluví převážně jinou řečí, jak to vnímají a jak rychle se naučí reagovat?
Ve třech letech jsou všechny děti, ať jsou jakékoliv národnosti, ve vývojové fázi, která dovoluje vzdělávat se vstřebáváním podnětů ze svého okolí. Jejich mozek je otevřený všemu, s čím se ve svém okolí setkají a netvoří si selekci. Vyskytuje-li se ve školce či domácím prostředí dva či více jazyků, přirozeně ho vstřebají a mozek si pro ně vytvoří neuronové spoje. Děti dokáží reagovat na zcela nový jazyk už během prvních týdnů až měsíce. Další jazyk vnímají přirozeně, jako součást svého prostředí, stejně tak jako bychom do místnosti přinesli nový stůl, postel či jídelní set.
Jak se pracuje v kolektivu, kde některé děti mluví rodile anglicky, jiné zase česky?
U nás v jesličkách i školce jsme ve vztahu k jazykům uvolnění. S ohledem na to, že jsou k nám k docházce zapsané děti různých národností, jako španělské, italské, francouzské, estonské, finské či ruské. Žádné z těchto dětí nemluví česky ani anglicky, museli jsme se opřít o něco, co je všem dětem společné. A to je mozek. Z vědeckých studií neurologů víme, že děti v raných stádiích vývoje rozumí a komunikují zcela jiným způsobem než dospělý. Pro dospělého jsou důležitá slova a jejich význam.
A co to znamená pro děti?
Základem pro jejich orientaci v jazyce je mimika a projev celého těla, poté tón a výraz v hlase a pouhých sedm procent odečítají z významu slova jako takového. Právě proto předáváme dětem informace zejména skrze řeč těla a tón hlasu. Jelikož jsme školka, kam rodiče dávají děti pro to, aby se naučily anglicky, je náš centrální jazyk v rámci skupinové práce s dětmi angličtina. Při individuální výuce u českých dětí používáme český jazyk, tak abychom měli jistotu, že dítě dostane i správný otisk mateřského jazyka.
Na co se u vás rodiče děti nejčastěji ptají v souvislosti s výukou jazyka?
Rodiče mají velké pochybnosti s tím, jestli se jejich dítě nebude cítit izolovaně či nešťastně, když nerozumí anglickému jazyku. Častokrát se ptají, jestli mají děti doma předem anglicky vyučovat, aby do školky přišly již s nějakou znalostí. V tomto ohledu je uklidňuji a odkazuji se na vysokou kapacitu člověka, kterou jsme dostali od přírody, způsobu vstřebávání jazyka v raném vývoji dítěte a kapacitě mozku. Vysvětlím jim, že pokud je prostředí láskyplné a respektující k vývojovým potřebám dítěte a dítě se v něm cítí přijímané a je mu dobře, zůstává otevřené. Otevřené dítě nemá problém s jazyky, novými kamarády či novým prostředím, neboť příroda v něm mu velí přirozeně nasát vše, co ho obklopuje a přijmout to za své.
Jakou si vlastně děti během školky vytvoří slovní zásobu?
Toto je velmi důležitá otázka, které je dobře věnovat pozornost. Pokud se děti učí dva jazyky současně, není možné, aby měly slovní zásobu stejně bohatou, jako by se učily jazyk jen jeden. Většinou se s rodiči dohodneme poslední rok před nástupem na základní školu, jaký primární jazyk bude dítě používat. Poslední rok docházky dětí do NestLingue je pak cíleně vyhraněn směrem k rozšiřování slovní zásoby v jazyce, ve kterém se dítě bude dále vzdělávat.
Co jste v deníku Metro nečetli
Je nějaký věk vhodnější pro start jazyků? A přichází případně nějaký zlom a změna?
V ideálním případě je dobré, aby dítě bylo v jazycích, které má v budoucnu používat, již od narození. Pokud je náš rodilý jazyk čeština, a my bychom si přáli, aby v budoucnu uměl například i francouzsky, je důležité mu již od miminka pouštěli audio pohádky či písničky v daném jazyce. Klíč ke vstřebání jazyka je v mozku. Každé miminko má mozkovou kapacitu k tomu, aby se naučilo jakýkoliv jazyk či více jazyků na světě.
Pokud se však s těmito jazyky nesetká, ideálně do věku tří let, mozek věnuje pozornost tvořením neuronových spojů mezi buňkami, které získávají podněty k pouze k tomu jazyku, ve kterém dítě žije. V období mezi dvouapůltým až třetím rokem, probíhá velký odliv mozkových buněk, které mozek nepoužívá. A zdvojnásobí se aktivita buněk, které získaly jazykové podněty ze svého okolí. Mozek to vyhodnocuje tak, že tyto zvukové stopy bude potřebovat dítě pro přežití. Tím se stane, že se děti vyhraní na jeden či dva jazyky a postupně ztrácí kapacitu pro další jazyky v kvalitě rodilého mluvčího.
Co se vlastně v případě vaší školky naučí děti během tříleté-čtyřleté docházky?
V rámci jazykového vývoje zvládnou děti z NestLingue většinou hovořit, číst, psát a počítat ve dvou jazycích. Českém a anglickém. Toto se je však možné realizovat jen za předpokladu, že děti do školky nastoupí mezi 2,5 - 3 rokem a cyklus vzdělávání ukončí v šesti letech. Při kratším způsobu docházky mozek bohužel nestihne absorbci obou jazyků v celkové kapacitě. Kromě schopnosti komunikace ve dvou jazycích oplývají děti výbornými sociálním dovednostmi, přirozeným pocitem sebehodnoty, schopností spolupráce, laskavostí a empatií, slušným chováním a důvěrou v sebe.
Napadá vás k tématu ještě nějaký postřeh?
Díky mezinárodnímu prostředí máme jedno velké dilema. Kdo nosí na vánoce dárky. Jestli Ježíšek, Santa Claus, Děda Mráz, Vánoční děda - Estonsko, Babbo Natale - Itálie) či kůň Magi - Argentýna (smích).