Od 31. května bude potřeba daleko více popelníků v ulicích. Myslíte, že v Česku přibudou?
V zahraničí se to stalo. Když začal podobný zákon platit jinde, tak se množství nedopalků na ulicích zvýšilo. Extrémní to bylo v Paříži. Také proto zde, hned jak začal platit protikuřácký zákon, instalovali tři tisíce košů s popelníkem. Protože si ale Francouzi spočítali, že koše nejde dát všude, tak navíc kuřákům a turistům rozdali patnáct tisíc mobilních popelníků.
Jenže na západě se tvrdí, že kuřák není čuně a že nedopalek standardně na zem odhodit nechce, ale v podstatě to udělá, jen když nemá jinou možnost. V Česku není nedopalek na zemi žádný problém. Byli jsme sice rodiči vychováváni, abychom si po sobě uklízeli, ale nepořádek v ulicích nám nevadí a sami ho děláme. Jak se mají budoucí generace změnit, když jim nejdeme příkladem?
Čtěte také: |
Jak jde bojovat s nedopalky?
Na západě se vybírají velké pokuty, třeba v Paříži je za odhození nedopalku na zem až 80 eur. U nás, když pokuty před dvěma lety zkoušelo Ústí nad Labem, tak dostávalo zpětnou vazbu od občanů, že je město buzeruje místo toho, aby dělalo něco smysluplnějšího.
Třeba v Německu stojí odhození nedopalku 30 eur. A třeba neuklizení psího exkrementu 60 eur. Je to i logické. Když šlápnete do exkrementu, tak je to problém. S nedopalkem ne. To je chyba. Lidi si neuvědomují, že i nedopalky jsou velký problém. Obsahují spoustu toxických látek. V Berlíně ročně řeší přes 400 případů přiotrávení dítěte z nedopalku, který si strčí do pusy a žužlá ho.
Michal Jirásek mluvčí Nadačního fondu Čisté město s dětmi
Zmínil jste i mobilní popelníky. Ty propaguje i váš fond. Proč je považujete za dobré řešení?Mobilní popelníky nosí každý kuřák u sebe. Je to taková malá krabička s uzávěrem. My je navíc vyrábíme praktické, protože slouží také jako obal na cigarety a jsou zcela bezpečné díky závitu a těsnicímu kroužku.
Je o takovou věci v Česku zájem?
My úplně nezvládli marketingovou kampaň, takže se to všechno teprve rozjíždí. Ale náš český vynález se libí už i ve světě. Naše mobilní popelníky jsou i na Amazonu a je o ně zájem například i v Jižní Americe. Ozval se nám dokonce člověk z Uruguaje a objednal si 500 kusů a chce popelníčky distribuovat.
Jak se tedy chcete prosadit v Česku?
Právě přes náš fond. Původně jsme totiž byli jen dva kamarádi, kteří měli nápad, ale ten těžko prodáme, když o nás svět neví. Také proto jsme se nejdřív obrátili na západní trh. Západ je totiž více ekologicky smýšlející. Sehnali jsme kontakt na Česko-německou hospodářskou komoru. Ta nám měla v Německu oslovit tabákové společnosti. Jenže tato komora je v podstatě soukromá společnost, která na zákaznících vydělává a měla by za to odvést v podstatě nějakou práci, nám žádnou práci neodvedla.
Ale u nich vznikla myšlenka, že bychom naše firma neměla jen prodávat výrobky, ale zároveň i vychovávat nebo třeba informovat, o tom co nedopalek způsobuje. Proto jsme založili nadační fond a začali jsme hledat firmy, které řeší také čistotu, protože kromě edukace chceme také nabídnout řešení a to unikátní a efektivní.
Jak se takové firmy hledají?
My si je prostě vygooglili. Ve fondu tak díky tomu máme například firmu, která vyrábí papírové sáček na exkrementy či společnost, která dělá psí pisoáry.
A to je co?
To je takový betónový sloupek, který vymezuje pejskům místo, určené pro čurání psů a přitom esteticky nenarušuje okolí. Psí pisoár využívá přirozeného chování psů, pro které je denní nutností označit svůj revír močí. Tento sloupek je složený z těla a vnitřní záchytné nádržky na moč. Při občurání vznikne pachová stopa, která je neodolatelným lákadlem pro dalšího psa k přečurání.
Jaké další nápady fond sdružuje?
Další příklad jsou koše, které v sobě dokážou slisovat odpad. V Praze už jsou k vidění podobné koše, ale ty jsou od americké firmy a jsou poměrně finančně nákladné. Jsou to vlastně chytré koše, které fungují pomocí aplikace. My si řekli, že půjdeme tou českou chytrostí a spojíme spíš praktické věci jako je třeba mechanika s estetikou. Takže vyvíjíme koš, který má být na pákový lis a měl by být mechanický. Aby byl člověk motivovaný na to nohou šlápnout, tak na něm bude heslo „hoď a stiskni.“ Po stisku by koš zareagoval.
Dám příklad. Například koše v Jičíně by mohly být ve tvaru Rumcajse, a když by se pak sešlápl koš, tak by se postavička třeba usmála. Jsme hrdí, že máme člena společnost Comnig, která právě po patnáctiletém vývoji dokončila obaly na radioaktivní odpad, zcela unikátní a patentované, které jsou 300 až 500 let zcela bezúdržbové. Současné kontejnery se musí každých 15 let roboticky kontrolovat a měnit ventily na unik plynu. Naše kontejnery samy plyn propouští, ale radiaci ne. Nyní první kusy půjdou do ČEZu a po té Čína a celý svět.