Třetina z nás nerozumí finančním poradcům

Kdo je finanční arbitr? Možná i vy s odpovědí váháte nebo úplně tápete. I taková otázka zazněla v průzkumu České bankovní asociace (ČBA), který měl za úkol změřit finanční gramotnost Čechů.

Výsledky například zjistily, že 39 procent z nás nerozumí doporučení finančních poradců a odborníků. „Používají totiž jiné termíny a výrazy. Na to by se měl bankovní sektor zaměřit,“ říká Jana Hamanová, ředitelka agentury SC&C, jež průzkum realizovala.

Seriál Bankovkovi Od pondělí 3. dubna začne stanice ČT:D vysílat pořad, který je určen hlavně pro děti. - Každé pondělí od 15.45 hodin se budou děti učit společně se skupinkou mladých lidí základy o financích. - „Ožijí zde postavy volně odhozené z českých bankovek, které bydlí v pronajatém bytě studentského typu,“ říká za ČT Lukáš Horký a dodává: „V každém díle se vyskytne problém a někdo nabízí řešení.“ Inspirací pro tvůrce byly seriály Přátelé a­ Čtyřlístek.

Podle gestorky finančního vzdělávání ČBA Heleny Brychové je ale příčin více. „Dalším důvodem je, že jsme zahlceni informacemi. Ve snaze zachránit spotřebitele před ním samým není zrovna cestou zavalit ho mnoha informacemi,“ myslí si Brychová.

Svůj podíl na o něco horší srozumitelnosti mají podle ní také změny v legislativě. „Nový zákon o spotřebitelském úvěru nás nutí používat tento přesný slovník, lidé pak nemají čas sedět v bankách delší dobu.“

S tím souhlasí také odborník na finance Andrzej Macura: „Když si vezmete různé obchodní podmínky, není to zrovna jednoduché čtení. My se snažíme jednat s klienty lidsky. Řada z nich je ale takových, že se ani nechtějí zajímat. Například řeknou, ať to nějak nastavím, že to nechají na mně,“ vysvětluje Macura, spoluzakladatel projektu Finance s úsměvem.

Průzkum celkově ukázal, že oproti loňsku se index finanční gramotnosti zlepšil o ­jediný bod, na 55 ze sta. Jde tedy spíše o průměr. „Naše znalosti se dlouhodobě příliš nezlepšují. Často je to proto, že jsme si ke světu financí vybudovali negativní vztah. Peníze pro nás často znamenají jen počty a spoustu definic,“ říká Brychová.

O něco lépe jsou na tom starší lidé. „Ti už mají zkušenosti a znalosti. S konkrétními situacemi se v životě setkali a museli je řešit. Je třeba tedy cílit na mladou generaci,“ upřesňuje Brychová.

Výrazně úspěšnější jsou také vysokoškolsky vzdělaní lidé. Zajímavé je srovnání pohlaví. Muži měli o šest bodů více než ženy. „Vysokoškolsky vzdělaní muži se tak budou ve financích orientovat více než ženy,“ uvádí k tomu Hamanová.

Muži se také více věnují svým dětem, když s nimi mluví o financích. „To je pro nás překvapivé a zároveň potěšující zjištění,“ směje se Brychová. Rodiče si podle ní začínají uvědomovat význam vědomostí z oblasti financí a sami se je snaží do výchovy dětí zařazovat. Dělá to tak 92 procent českých rodičů. Mnoho z nich si ale myslí, že by hlavní roli ve vzdělávání o základních finančních tématech měly hrát školy.

Paradoxní je, že jen 58 procent­ z dotázaných ví, že základy finanční gramotnosti jsou už několik let povinné ve školních osnovách. Jen čtvrtina Čechů si myslí, že výuka na školách přináší pozorovatelné výsledky. Stejné procento dotázaných však tvrdí opak. „Zkrátka záleží na tom, jestli se na školu rodina spoléhá, či nikoliv,“ doplňuje Brychová.

„Téměř čtvrtina Čechů přiznala, že světu financí nerozumí vůbec,“ říká Jana Hamanová, ředitelka Agentury SC&C.