Snazší oddlužení spadne pod stůl

Pomoci lidem z dluhové pasti měla změna insolvenčního zákona, ta však zřejmě v nejbližší době schválena nebude. Myslí si to i poslanci, kteří se minulý týden zúčastnili sympozia s názvem Změny v oddlužení fyzických osob, které uspořádala Česká asociace věřitelů.

Podle novely, kterou přichystalo ministerstvo spravedlnosti, by mohli nově do procesu oddlužení vstoupit dlužníci v podstatě bez ohledu na výši svých závazků. Dnes může o osobní bankrot požádat, jen kdo je schopný uhradit v pěti letech alespoň 30 procent svých dluhů.

Novela se nestihne schválit také proto, že má řadu odpůrců. „S návrhem novely insolvenčního zákona zásadně nesouhlasím. Jde o morální hazard, který podporuje neplacení dluhů a poškozuje věřitele,“ komentuje návrh například poslanec Martin Plíšek. Naopak ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka uvedl, že novela není automatickým odpuštěním dluhů. „Je to dlouhý proces plný povinností, jenž má umožnit dlužníkům, kteří mají vůli svou situaci řešit, uspořádat jejich majetkové poměry tak, aby svým věřitelům splatili dluhy v maximální možné míře,“ uvedl Chvojka.

Nápad ministerstva spravedlnosti Dlužník by podle návrhu přišel o majetek s výjimkou běžného vybavení domácnosti. Výtěžek z prodeje by si rozdělili věřitelé. Dlužník by pak několik let musel vydělávat maximum, co zvládne, a na živobytí by si nechával jen pár tisíc. Délka oddlužení by závisela na tom, jakou část pohledávek dlužník zaplatí. Pokud polovinu, trvalo by oddlužení tři roky. Když splatí 30 procent, šlo by o pět let. A v případě, že se mu nepodaří uhradit ani oněch 30 procent, dluhů by se zbavil až za sedm let. Tedy v případě, pokud by pro to udělal maximum. Na to by dohlédl insolvenční správce. V Česku je ročně podáno 25 tisíc návrhů na osobní bankrot. Dvě stě tisíc lidí je v pozici, kdy nejsou schopni splácet závazky, ale za dnešních podmínek na oddlužení nedosáhnou.