Jak to, že Češi prohrají každý rok čím dál víc peněz?
‚Podle oficiálních údajů došlo v roce 2016 k obrovskému nárůstu peněz prohraných v hazardu, na přibližně 40 miliard. Je to skokový nárůst o 30 procent. Za období od roku 2008 podíl on-line sázení na trhu výrazně narostl. Může to být tím, že roste i počet občasných hráčů on-line, protože je dnes vše snadno a rychle dostupné. Kromě toho, že se oficiálně prosázelo 40 miliard, se prosázelo pravděpodobně daleko víc kvůli nelegálním on-line sázkám, ale to nelze změřit, protože velká část hráčů sází na zahraničních webech.
Může mít na to, že Češi více prosází, vliv i fakt, že se daří ekonomice?
V současné ekonomické situaci není problém na trhu práce, není krize, více lidí víc utrácí a to se může odrážet také na hazardním hraní. I když počet povolení na automaty v Česku klesá, neznamená to, že by na nich lidé prohráli méně peněz.
Co je tedy horší? On-line hazard, nebo automaty?
On-line hazard je nový fenomén, hlavně co se týče hraní mladších 18 let. Počet těch, kteří hrají on-line v mladém věku, strmě roste. Přes 17 procent sedmnáctiletých už má zkušenost s prohranými penězi. I když on-line sázení vzrůstá, nemění to nic na tom, že problémem jsou u nás nadále i automaty, které tvoří přes 60 procent trhu. Hráči na automatech jsou většinově ti, kteří hrají velmi rizikově. Dvě třetiny problémových hráčů se dostalo do léčby právě kvůli automatům.
Jak s hazardem bojuje stát?
Přijali jsme nový zákon, ten má určitá regulační opatření, z mého pohledu více směrem na automaty a méně na on-line. Představoval bych si, že by zákon mohl obsahovat také preventivní práci s rizikovými hráči pomocí algoritmů tak, jak to mají zavedeno Australané. Hráče, který hraje rizikově, dokáže daný algoritmus rozpoznat a definovat jeho motivační a rizikové momenty. A tyto momenty využít k nabídce prevence a kontaktu na příslušnou pomoc. U nás se dané algoritmy místo prevence využívají na podporu rizikových hráčů tak, aby naopak hráli ještě intenzivněji a prohráli více peněz. A tudíž nejde jen o stát, aktivně by se měl do preventivních opatření zapojit i hazardní průmysl a samotní provozovatelé.
Protože řadě automatů končí licence, herny je schovávají do tajných místností. Nevzniká tak v Česku nový fenomén „utajených nelegálních heren“?
Vzniká, ale ve srovnání s množstvím heren, které zároveň končí, těch utajených bude méně. V době před platností zákona nebyla téměř žádná regulace. Určitě nejsem pro prohibici, je ale složité najít potřebný regulativní rámec. Od počátku zavádění regulací apeluji na stát, aby donutil industrie k vlastním opatřením, protože kdyby se provozovatelé stali hybateli seberegulace a přijali společenskou odpovědnost, situace by se výrazně zlepšila.
Hazard je špatný, a přesto mu stát dělá reklamu. Mluvím o takzvané účtenkovce. Není to vlastně špatně, že se dělá reklama loterii?
Souhlasím, že by stát určitě neměl dělat reklamu hazardu, ale toto není typický příklad. Není to žádná riziková loterie, nicméně já osobně bych toto nezaváděl. Spíš je třeba přemýšlet o tom, že obecně nemáme vyřešený přístup k reklamám. Reklamy na kasina například běží i během dne, což mi přijde neadekvátní.