Jasné nebe zakryly temné mraky a jezdci Apokalypsy na kopytech koní roznesli jistoty lidu. Z vypleněných táborů zazněl nářek zoufalství, neboť Bůh své věrné opustil. Běda poraženým! Z pánů se stanou otroci a otroci povedou zem k zmaru. Tak nějak bych biblickým jazykem popsal výsledky voleb očima lidí, kteří si ještě včera mysleli, že jsou svědomím národa.
Co se však ve skutečnosti stalo? Prý nastane konec demokracie. Leč demokracie je to, že v legitimním zápase rozhodne většina. Nic jiného se přece nestalo! Poražení naříkají, že zvítězily nedemokratické, nesystémové strany. Jenže zvítězil ten, kdo byl důvěryhodnější a dokázal voliče přesvědčit.
Na tiskových konferencích jsem slyšel výmluvy, proč daná strana ztratila voliče. Ty výmluvy by byly trapné i pro děti v mateřské škole. Prý je tragédií, že nebudou vládnout tradiční strany. Ano, je to tragédie, ovšem jen pro politiky tradičních stran, protože přijdou o moc.
Nepochybím, pokud prohlásím, že pro padlé vládce je nedemokratické všechno, co jim bere výnosnou obživu. To platí i pro média, lobbisty, aktivisty a všechny další, kteří z moci tradičních politiků profitovali. Pokud jim opravdu záleží na demokracii v naší zemi, ať dokážou, že to myslí vážně. A to znamená respektovat vůli lidí a demokraticky se podrobit výsledkům voleb, byť pro ně nepříznivým. Pokud to nedokážou, pak jsou nedemokratičtí oni, a nikoli ti, které dosud tak přemoudřele peskovali. Žádný strom totiž neroste do nebe. Těm, kteří vládli a zklamali, ale ani těm, kteří vládnout budou, pokud zklamou.