metro.cz

Válka o igelitky. Pouhá koruna dělá zázraky

  9:15
Češi se chovají ekologičtěji. A to díky novému zákonu, který nařizuje zpoplatnění všech plastových tašek. Všimli jste si? Na ulicích je vidět méně igelitek, které v rukou nahrazují látkové tašky nebo síťovky.
Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Takový je efekt novely zákona o odpadcích, která s Novým rokem zpoplatnila prodej veškerých plastových tašek. Ty nyní musí stát nejméně korunu. „Lidé dříve měli plné ruce igelitek, ale stejně si vzali ještě jednu. Proč? Protože byla zdarma,“ uvedla Metru jedna z lékárnic na pražském Andělu, která s potěšením konstatovala, že prodej plastových taštiček – v její lékárně s 1. lednem zpoplatněných právě jednou korunou – klesl na pouhou desetinu. Náhoda? Ani náhodou. Hned o ­kousek dál, v obchodě s módou, upozornila pokladní na pokles zájmu o igelitky (v ­ceně tři a pět korun) na čtvrtinu.

Zaneřáděné oceány

270

  • Tolik tisíc tun plastového odpadu plave na hladině světového vodstva. Velkým problémem, a to i pro lidi, jsou v posledních letech mikroplasty, tedy částice menší než milimetr.
  • Pravidelní jedlíci mořských plodů a ryb ročně stráví alarmujících jedenáct tisíc částic mikroplastu – ty se dělí na dvě skupiny: primární mikroplasty ­jsou využívané v kosmetice, sekundární vznikají rozpadem většího odpadu.

Autor odpadkové novely, ministerstvo životního prostředí, si může mnout ruce. Novelou se inspirovalo v zahraničí a udělalo dobře. „Před časem zavedli obdobné opatření ve Velké Británii. Důsledek? Pokles prodeje igelitek o 85 procent,“ ilustruje mluvčí ministerstva Marek Čihák.

Kdo literu zákona překročí a dá igelitku zadarmo, koleduje si o pokutu v maximální výši 500 tisíc korun. Vyplácet se přitom nemusí ani „chytré“ obcházení zákona, totiž započítání igelitky do celkové prodejní ceny, čehož bylo Metro svědkem v jedné z ­restaurací velkého fastfoodového řetězce. „V takovém případě vyzýváme veřejnost k podání podnětu České obchodní inspekci (ČOI) ke kontrole,“ doporučuje mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Jak to tak bývá, zákony mívají mezírky. V ­tom českém odpadkovém se jaksi nemyslelo na malé igelitové sáčky užívané třeba na pečivo – ty zpoplatněny nejsou. A podle ministerstva životního prostředí se o tom zatím neuvažuje. Přitom, jak napověděla návštěva rozličných řetězců supermarketů, spotřeba igeliťáků odtrhovaných z kotoučů v sekci pečiva či ovoce a zeleniny se zvýšila odhadem až dvakrát.

Igelitky mají dobu rozpadu stanovenu přibližně na 25 let. PET lahve, které k našemu životu patří stejně nerozlučně, se rozpadají ještě déle, i více než 100 let. Právě proto jsou třeba v Norsku zálohovány. O tom se u nás zatím neuvažuje. Proč? „Protože v­ recyklaci plastů patříme k ­evropské špičce. V roce 2016 bylo z recyklováno 59,2 procenta a celkově využito 72 procent veškerých plastových obalů uvedených na trh v ČR,“ uzavírá Marek Čihák z­ ministerstva životního prostředí.

Ekologická zátěž každé vyhozené igelitky nejlépe vynikne při srovnání s dobou rozkladu jiných odpadů

  • Ohryzek jablka se rozkládá 16­ dnů.
  • Papír zmizí až za čtyři měsíce.
  • Slupka banánu podlehne rozkladu za pět měsíců, ta pomerančová za jeden rok.
  • Vlněná ponožka potřebuje až dva roky.
  • Igelitový sáček se rozloží za 25 let.
  • Žvýkačka zatěžuje životní prostředí 50 let.
  • PET lahev vydrží 100 let.
  • Alobal nebo tetrapak s hliníkovou fólií podlehne zkáze za nejméně 100 let.
  • Jednorázové pleny nás přežijí o více než 200 let.
  • Sklo a polystyren mají rozklad stanoven na tisíce let.

Bezplastová budoucnost

  • Plíživého nebezpečí spojeného s plasty si všímá Brusel i ­Praha.
  • Každý obyvatel Česka podle údajů ministerstva životního prostředí spotřebuje zhruba 300 igelitek ročně.
  • Celkem se tak vyplýtvají zhruba tři miliardy tašek za rok. V celé Evropské unii je to na 90 miliard.
  • Do roku 2019 by měl počet sáčků na jedno použití klesnout na 90 na osobu.
Autor:
Témata: odpad
zpět na článek