Kvůli turistům zavírá policie hranice

V Česku vedle Prahy trpí až nezvladatelným náporem turistů především Český Krumlov. Před časem se hovořilo o tom, že by i tady omezili množství návštěvníků přes turnikety, jak to nedávno udělali v italských Benátkách. „Regulovaný vstup do centra je pouze jedním z posledních možných opatření, která navrhuje naše Strategie cestovního ruchu,“ řekla deníku Metro tisková mluvčí města Petra Nestávalová.

Klenot jižních Čech je především pro japonské, čínské a jihokorejské turisty vedle Prahy druhým nejnavštěvovanějším místem u nás. Problémem Českého Krumlova se stalo, podobně jako v Praze Malé Strany a Kampy, vylidnění. V historickém středu Českého Krumlova dnes žije necelých tři sta stálých obyvatel. Jinak jsou zde jen obchody, restaurace, hotely a penziony.

Památky za závorou Turistické atrakce v Česku, kde je omezený vstup. Jen přes turnikety a za vstupné se dostanete do Zlaté uličky na Pražském hradě. Adršpašské skalní město je přístupné jen přes pokladní vstupy. Od roku 1980 je kvůli zájmu turistů a poškozování zakázaný vstup na Pravčickou bránu nad Hřenskem.

Větší rozptyl turistů po celé zemi by rád viděl předseda Asociace cestovních kanceláří Vladimír Dolejš. „Osmdesát procent návštěv z ciziny se odehraje v Praze,“ říká Dolejš. Odtud vyrážejí cizinci do Českého Krumlova, na Karlštejn, Konopiště nebo do Karlových Varů.

„Nedávno jsme byli na obhlídce regionů. Na mnoha místech jsou ubytovací kapacity, je tu nabídka Airbnb, ale schází zázemí jako obchody s potravinami, kde by si mohli návštěvníci nakoupit, nebo je zcela nevyhovující otevírací doba,“ upozorňuje předseda ACK. To je podle něho příčina, proč do některých turisticky atraktivních míst zahraniční návštěvníci naší země nemíří.

Jsou však oblasti, které jsou magnetem i mimo Prahu. Kvůli tisícům Poláků kolabuje často doprava v okolí Adršpašského skalního města. Policie tu naposledy uzavřela hraniční přechod z Polska tento víkend. Provozovatelé přírodní památky například upravili vstupné. O prázdninách je dražší, snaží se tak směrovat návštěvníky i do jiných měsíců. Dokonce uvažují o předběžných rezervacích v exponovaných víkendech.

Náporu si je vědomý i Milan Brandejs, starosta Teplic nad Metují, které se skalním městem sousedí. „Za přízeň polských turistů jsem rádi, potěšilo by nás ale, kdyby se rozmělnili do širšího období, než jsou jen dva až tři exponované víkendy v roce,“ říká starosta.

Peníze pro podnikatele v regionu, pro návštěvníky šance vidět neregulovanou přírodu, o jakou je už ve střední a západní Evropě nouze. Takový přínos vidí Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava. A negativa? „Hodně aut, přemíra odpadků přímo v přírodě a také podél turistických tras,“ uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák pro Metro.

Cestovní ruch přináší Česku desítky miliard Letos by mělo do České republiky dorazit přes deset milionů zahraničních návštěvníků. Podle agentury CzechTourism by se jejich přínos v roce 2018 do státní pokladny měl přiblížit 170 miliardám korun. „Jedním ze základních cílů je pochopitelně rozptyl turistů do regionů a méně vytížených lokalit,“ řekla pro Metro manažerka CzechTourismu Michaela Klofcová. „Poslední čísla ukazují, že počet cizinců v regionech vzrostl citelněji než v Praze,“ říká Klofcová. „Plzeň zaznamenala za poslední čtyři roky nárůst návštěvnosti o čtyřicet procent,“ sdělila deníku Metro Kristina Štěpánová z Plzeň-turismus. Podle ní město nezaznamenává zatím žádné negativní důsledky zvyšujícího se přílivu turistů. Město si pochvaluje především vyšší nároky na vzhled města, posiluje se image města. „Plzeň může stavět třeba na tradici práce architekta Adolfa Loose i muzea Patton Memorial,“ říká Štěpánová.