Měsíc máj je lásky čas. K srdci si to berou zejména zvířecí matky. Z ptačích hnízd začínají vykukovat ptáčata, vodní nádrže i louže se hemží pulci. Na českých mezích, v lukách a polích se krčí také první kropenatě vyhlížející malá srnčí mláďata. Podle Zdeňky Nezmeškalové z Českého svazu ochránců přírody, který koordinuje síť zvířecích záchranek, je však člověk pro srnčata během května a června velkou hrozbou.
Lidé si totiž rádi hrají na jejich zachránce a poté, co se jich dotknou, o ně už jejich matka nemusí jevit zájem. „U srnčat, stejně jako u zajíčků, platí jasné pravidlo, že pokud tato mláďata nejsou viditelně zraněná či zmateně nepobíhají, nepískají či nepronásledují lidi, není třeba do jejich života nijak zasahovat. Pro člověka platí jediné – mláďat si nevšímat a mít pod kontrolou své psy,“ uvedla pro deník Metro Nezmeškalová.
Srnám se rodí jedno až tři mláďata, která v prvních dnech jen tiše leží v trávě či křoví. Matky je chodí pouze několikrát za den krmit, jinak se u srnčat nezdržují, aby k nim nepřilákaly predátory. Mnohdy si srnčí matky vyberou k porodu místa velmi blízko lidských sídel či sice v přírodě, ale nedaleko turistických tras, kde jsou srnčata lidmi snadno nalezena. Vzniklé situace však mohou být pro zvíře fatální. „Každý laik by měl při nálezu podezřelého mláděte raději zavolat záchrannou stanici, protože rozeznat, kdy mládě potřebuje pomoc, je někdy opravdu obtížné. Odborníci ze stanic dokážou i po telefonu dobře poradit a předejde se tak zbytečným odběrům mláďat,“ dodává Nezmeškalová.
Záchranným stanicím pro volně žijící živočichy jsou ročně hlášeny stovky údajně opuštěných srnčat.
První letošní čerstvé srnčí miminko přijala již v dubnu záchranná stanice ve Spáleném Poříčí. To po několika hodinách uhynulo. „Velmi důležité je také proškolení dobrovolníků při akcích typu ‚záchrana před senosečí‘. Není možné, aby dobrovolníci srnčata místo na okraj louky transportovali do záchranných stanic,“ doplňuje Zdeňka Nezmeškalová.