Bereme o čtyřicet procent víc, desetina Čechů však zchudla

Za posledních deset let jsme si v průměru polepšili o víc než čtyřicet procent. Vyplývá to z posledních údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jestliže odečteme růst cen zboží, služeb a nájmů, není to zase taková sláva, protože reálně jsme si za uplynulou dekádu polepšili jen o šestnáct procent. Ročně tedy rostla naše životní úroveň asi o procento a půl.

„Pokud se v posledním půlroce hovoří o mzdovém boomu, porovnáním ale zjistíme, že se nejedná o nic nového,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu. Podobný růst zaznamenaly statistiky už v letech 2007 až 2009. Také tehdy se v některých čtvrtletích zvedaly platy až o téměř devět procent, tedy stejně jako v posledním čtvrtletí tohoto roku.

Muži dostávají víc 5000 O tolik tisíc korun v průměru měsíčně berou čeští muži víc než ženy. Před jedenácti lety brali muži ve střední věkové kategorii o zhruba 27 procent víc peněz, nyní se to snížilo na 21 procent. Přesto patříme k zemím, kde jsou mzdové rozdíly mezi pohlavími stále vysoké. Hůř jsou na tom jen v Estonsku, naopak nejmenší deficit mají slovinské ženy – pouhá tři procenta.

Není žádným překvapením, že nejlépe jsou na tom lidé v hlavním městě, kde se momentálně průměrná mzda blíží ke čtyřiceti tisícům korun. Zbytek republiky je sice v absolutních číslech níž, ale v minulé dekádě rostly v krajích mzdy rychleji než v nejbohatší Praze. Nejrychlejší platový růst zaznamenal letos na jaře Karlovarský kraj.

Co je potěšitelné z hlediska celé české ekonomiky, je skutečnost, že zaměstnanost od dubna do května 2018 vyrostla o víc než osmdesát tisíc lidí, kteří ubyli z tabulek úřadů práce. Na výplatních páskách nám celorepublikově v průměru přibylo téměř o devět procent víc peněz. „Méně potěšitelné je to, že asi deset procent nejhůře placených zaměstnanců bere méně než 12 135 korun,“ komentuje situaci Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Což je dokonce šedesát pět korun pod úrovní oficiální minimální mzdy, která byla uzákoněna letos v lednu.

Na opačném konci žebříčku je přece jen důvod k lepší náladě. „Bohatý bere třiapůlnásobek toho, co ten chudý,“ dodává Erhartová.

Na mzdovém vrcholu jsou podle ČSÚ lidé ve věku 30 až 34 let. Jejich mediánová mzda, to znamená mzda zaměstnance, který je v dané věkové kategorii uprostřed mezi nejnižším a nejvyšším platem, překročila loni osmadvacet tisíc korun. Česká mediánová mzda je asi o patnáct procent nižší než celková průměrná, která překročila 31 tisíc korun.

Skokani. Výrazně si polepšili lékaři, hasiči i baliči, dispečeři jen o málo

Ti, které můžeme nazvat „mzdovými skokany“, jsou z nejrůznějších profesí. „Znatelně si polepšili lékaři specialisté,“ říká Jitka Erhartová z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ti brali loni o třiapadesát procent víc než o deset let dříve, jejich mediánová mzda překročila 58 tisíc korun měsíčně. Hned za nimi byli s jednapadesátiprocentním skokem za deset let pracovníci ve zdravotní a sociální péči. Jenže jejich platy nejsou ani poloviční v porovnání s uvedenými lékařskými specialisty. Spokojenější jsou také hasiči, těm teď přibývá na konto o polovinu víc než v roce 2007.

Podle údajů ČSÚ se teď daří například líp i některým manuálním profesím. Třeba ruční baliči zboží, plniči a etiketovači jsou se 44 procenty růstu mzdy na horních příčkách. Ale jejich průměrný příjem je jen lehce nad dvaceti tisíci korunami. Polepšili si i kováři. Berou o 43 procent víc, v průměru téměř 31 tisíc korun měsíčně.

A spodní stupínky platových skokanů? Řídící letového provozu si přilepšili jen o čtyři procenta. Jenže v jejich branži je střední mzda přece jen vyšší, bezmála dvě stě tisíc korun.

Platové hry s čísly Nejméně rostou platy vysokoškolákům. Diplom už není vstupenkou k vysoké mzdě. Průměrná nominální mzda vyrostla za deset let o 40,7 procenta. Reálné zvýšení je ale jen 16,4 procenta. Prodlužování pracovního života stojí za nejvyšším růstem platů lidí nad 65 let. Ti si polepšili asi o polovinu, jejich střední mzda se pohybuje kolem 25 tisíc korun. Přesuny nejvíc poznamenaly stavebnictví, odkud odešlo za lepším přes dvacet procent lidí, a zemědělství, které přišlo o zhruba dvacet procent pracovníků.