Na penzi dáváme už i svým dětem

Šetřit korunky na vlastní penzi a současně i na důchod svých dětí? Češi začínají stále častěji myslet nejen na své stáří, ale i na důstojný podzim života svých potomků. Pomalu přicházejí na chuť penzijnímu spoření pro děti. Když přitom začaly banky „penzi už od kolébky“ nabízet, kroutili lidé často hlavou, že na důchod by měly přispívat rodičům jejich děti, ne naopak. Praxe však naznačuje něco jiného. Produkt, který je na finančním trhu teprve dva roky, si podle posledního průzkumu pořídila téměř desetina českých rodin.

Kdo na to má 1 Jen tolik procent rodičů, kteří nyní ukládají dětem peníze na penzijní spoření, si může dovolit posílat na účet víc než tisíc korun měsíčně. Na 95 procent účtů jde od tří set do tisíce korun za měsíc.

„Zajímavé je, že podle stylu ukládání peněz poznáte, že jste v Čechách,“ říká s nadsázkou Marie Zemanová, ředitelka Penzijní společnosti ČSOB. Česká klientela je totiž pořád konzervativní a dává přednost jistému, i když malému výdělku svého účtu než riskantnějším operacím. Volné peněžní prostředky pro vlastní potřebu ukládají Češi většinou na méně rizikové účty, hlavně na stavební spoření a termínované účty, jen malá část z nás riskuje a investuje přes dynamičtější fondy. Ty sice slibují dlouhodobě vyšší výnosy, ale mohou se někdy propadnout i do záporných hodnot. V dlouhodobém horizontu se ale zhodnocení tímto způsobem pohybuje kolem dvaceti procent, zatímco konzervativní úložky se pohybují svým zhodnocením pod pěti procenty. „Na druhé straně v případě penzijního spoření pro děti ukazují, že rodiče posílají peníze na budoucí důchody svých dětí ze tří čtvrtin do dynamických fondů s vyšším výnosem, i když tyto formy mohou více podléhat výkyvům,“ upozorňuje Marie Zemanová. Každopádně máme rádi státní příspěvky, podle průzkumu agentury STEM/MARK téměř šedesát procent střádá peníze přes stavební spoření.

Jenže ne všichni jsou schopni ukládat jak peníze pro vlastní potřebu, tak schovávat něco stranou i vlastním dětem. Asi deset procent českých rodin neukládá nic. Necelých pět procent populace sice odkládá stranou například na stavební spoření, ale méně než tři sta korun měsíčně, a tak nedosáhne na státní příspěvek.

Peníze a děti. Finanční problémy rodiny je často trápí Telefonáty na Linku bezpečí dokazují, že děti si finanční situaci rodičů uvědomují víc, než si dokážou dospělí představit. Řada dětí se na lince radí, jak si přivydělat, i když jim ještě není patnáct, protože jejich rodiče nemají prostředky například na školní pomůcky. „Přejímají spoluzodpovědnost za financování rodiny,“ říká Kateřina Lišková, vedoucí online služeb Linky Bezpečí. Děti se v případě rozvodu rodičů dostávají často do psychického rozporu v tom, že jeden z rodičů jim dává vyšší kapesné než ten druhý, který je na tom s penězi hůř. Psychologové na lince radí také rodičům. Například aby se občas smířili s tím, že dítě nenaloží s kapesným podle představ dospělých. Naučí ho tak nést zodpovědnost za vlastní finanční rozhodnutí.