Sport vytlačuje knížky, dětí s různými poruchami přibývá

Je literatura v současnosti důležitá? Podle průzkumu, který zadala Národní knihovna si 39 procent rodičů myslí, že význam čtení knížek se přeceňuje. „Rodiče dávají děti na různé sportovní a hudební kroužky. Děti pak mají málo volného času. Času, který by mohly strávit tím, že jen tak leží a skrze knihy se noří do světa fantazie, to rodičům může připadat jako promarněný čas, který by dítě mohlo věnovat učení nebo kroužkům,“ komentuje výsledek průzkumu marketingový ředitel knihkupectví Luxor Jakub Steiner.

Elektronické knihy 27 Tolik procent dětí má zkušenosti s e-knihami. Šest procent je čte pravidelně. Audioknihy někdy poslouchá 23 procent dětí, nicméně pravidelně se této činnosti věnuje jen velmi málo dětí.

Podle odborníků je ale chyba, že někteří rodiče své potomky k literatuře nevedou. „Společná návštěva obchodu s knihami je největší šancí, jak dítě vtáhnout do magického světa příběhů a probudit v něm lásku ke čtení,“ říká Jan Kanzelsberger mladší, šéf sítě knihkupectví Kanzelsberger.

Podle Petry Frindové, mluvčí knižního velkoobchodu Kosmas nevedou své děti ke čtení hlavně ti rodiče, kteří sami moc nečtou. „Spoléhají na to, že dětem stačí televize či počítač,“ uvedla pro deník Metro Frindová. Jenže to je podle odborníků chyba. „Pravidelné čtení totiž zlepšuje soustředění, uklidňuje, přináší všeobecné znalosti a učí děti hodnotám a rozlišování dobra od zla,“ říká Monika Škanderová, manažerka kulturních projektů kampaně Celé Česko čte dětem.

Čtení baví stále více 6 Dobrá zpráva je, že čtení baví čím dál více dětí. O proti roku 2013 totiž vzrostl počet pravidelných čtenářů mezi mladšími školáky o 6 procent. Tvrdí to průzkum Národní knihovny ČR.

V souvislosti se čtením se také hodně mluví o dalším problému. Roste počet mladých Čechů, kteří se perou s dyslexií či dysgrafií. V aktuálním školním roce je v Česku 36 638 dětí s nějakou poruchou čtení či psaní. V porovnání se situací před pěti lety je to nárůst zhruba o dva tisíce dětí.

Tyto poruchy jsou sice vývojové, nicméně spoluprací se speciálními pedagogy a správným výběrem pomůcek, se s nimi dá bojovat. „Větší počet řečových vad souvisí jednak s lepší diagnostikou, jednak patrně s vlivem digitálních médií a odkládáním dětí před televize, tablety a počítače,“ říká logopedka Zuzana Lebedová.

Podobný názor má mluvčí Městské knihovny v Praze Lenka Hanzlíková. I ona upozorňuje na to, aby rodiče četbu dětí nepodceňovali. „Nepochybuji, že zejména pro začínající čtenáře, kteří ještě třeba mají nějaký handicap, je čtení opravdu těžká a vyčerpávající práce, ke které se musí nezřídka nutit. A na to nemá každý rodič sílu,“ říká Hanzlíková. Ta zároveň připomíná, že se blíží prázdniny a to je ideální čas pro čtení knih.

Možností, jak si oblíbit literaturu, je dost Knihovny i knihkupectví se čím dál více snaží nalákat děti ke čtení. Vznikají nové kampaně, které mají mládež oslovit. Nejznámější je z nich Noc s Andersenem, která ročně do knihoven a jiných institucí přivede tisíce dětí, které zažijí noční dobrodružství. Nově se letos spustil projekt S knížkou do života, dlouho již běží Knížka pro prvňáčka. Akce však mají i knihkupectví a nakladatelství. „Pořádáme například akce jako Miss záložka, čtení přímo v knihkupectvích a máme slevu na dětské knihy v den vysvědčení a to bez ohledu na jeho výsledek,“ říká Petra Frindová, mluvčí knižního velkoobchodu Kosmas. Knihkupectví Luxor pro změnu vytvořilo spolu s blogerkou Lenny projekt Čtení tě mění. „Lenny zpovídá v poutavých videích slavné osobnosti a ptá se jich, která kniha jim změnila život. Prostřednictvím této kampaň chceme ukázat, že čtení není ztráta času a čtou i vrcholoví sportovci jako Gabriela Koukalová nebo Jan Koller,“ říká marketingový ředitel Luxoru Jakub Steiner. „Obecně se ale dá říct, že sebelepší knihovna nebo škola absenci čtení v rodině nevyváží,“ říká Lenka Hanzlíková, mluvčí Městské knihovny v Praze.