Galerie hlavního města Prahy láká na Slovanskou epopej do Obecního domu. Vystavovat ji bude od příštího týdne. Billboardy ale nesdělují, že v domě, kde před sto lety vznikalo Československo, uvidí zájemci jen třináct menších pláten, která Mucha maloval vesměs během první světové války. Tuto informaci najdete jen v malém letáčku.
Druhá část Epopeje je nyní v Brně, kde byla součástí Festivalu Re:publika, po jejím skončení byla zápůjčka prodloužena až do konce roku.
„Vystavení části Slovanské epopeje v Brně byl symbolický příspěvek Prahy k festivalu, který připomínal 100. výročí vzniku Československa,“ říká tiskový mluvčí Brněnských veletrhů a výstav Jiří Smetana. „Zároveň tak bylo možné vystavit největší plátna o rozměru šest krát osm metrů, pro která není v Obecním domě v Praze vhodný prostor,“ dodává. Stížnosti na to, že Epopej není celá, jsou podle něj minimální.
Když se v roce 2011 odstěhovala Epopej z Moravského Krumlova do Prahy, znamenalo to pro město ránu. Zatímco do té doby sem přijíždělo ročně i více než dvacet tisíc turistů, z nichž většina zavítala do zámku, od té doby se příliv návštěvníků snížil.
„Návštěvnost zámku klesla na jednu desetinu oproti éře Slovanské epopeje, tehdy standardně navštívilo výstavu kolem patnácti tisíc lidí,“ upřesňuje Bořivoj Švéda, ředitel Městského kulturního střediska. Proti přesunu protestoval i Muchův vnuk George, spor není dosud uzavřen.
Když loni cestovala Epopej do Japonska, kde ji nakonec vidělo více než šest set tisíc lidí, zněly nejčastější výhrady k možnému narušení malby při rolování i při změně prostředí. Starosta Moravského Krumlova například argumentoval, že plísně, které jsou součástí malby, se mohou při změně teplot rozvinout. Epopej však v minulosti putovala, a to poměrně často (viz box). Například v Brně, kde je její část nyní, byla už v roce 1930.
„Alfons Mucha tvořil Epopej s tím, že se bude rolovat, že se s ní bude manipulovat,“ vysvětluje restaurátor David Frank, který se na podobně stará plátna specializuje. Pod malbou Epopeje je podle jeho slov jen tenká vrstva šepsu, podkladové malby, která brání, aby se olejové barvy do plátna vpily, a to brání praskání barev. „Obrazy, které jsou trvale v rámu, mají vrstvu silnější,“ vysvětluje Frank.
„Malíři v minulosti nebyli hloupí,“ konstatuje zkušený restaurátor. Cestování uměleckým dílům podle něho pochopitelně nesvědčí, ale také ví, že Slovanská epopej je před každým přesunem pečlivě prozkoumána, stejně jako po návratu.