Korunu milujeme, euro je nám volné

Když nám zbudou po dovolené nějaká eura, určitě si je schováme na další cestu. Věříme totiž, že evropská měna příliš nezakolísá a příště nás nákupy v cizině vyjdou přibližně na stejné peníze. Ale v rámci Evropské unie patříme mezi zeměmi, které mají stále ještě vlastní měnu, mezi nejzavilejší odpůrce eura. 

Vlastně jsme podle údajů Eurobarometru na úplné špičce. Nechtějí ho tři čtvrtiny z Čechů. Vyplynulo to z nejnovějšího průzkumu České bankovní asociace.

„Podpora není velká ani v podnikatelské sféře,“ říká ekonomický analytik CMB Miroslav Zámečník. Především u malých a středních podniků. „Velké firmy v euru už běžně obchodují, berou si půjčky v této měně, mají v něm až dvacet procent úspor v evropské měně,“ dodává prezident komory Vladimír Dlouhý.

Na druhou stranu se nám evropské peníze docela zamlouvají. Téměř polovina z nás považuje podle posledního průzkumu České bankovní asociace euro za stabilní měnu. Velice pozorně sledujeme kurz koruny a hlavně před dovolenou v létě se snažíme odhadnout, jestli naše koruna posílí, nebo oslabí, abychom vystihli ten nejlepší moment pro výměnu kapesného. V naprosté většině vyměňujeme peníze ještě doma, jen pětina českých turistů se případně spoléhá na zahraniční směnárny nebo bankomaty.

Euro bude politická věc Podle prezidenta Hospodářské komory zavede Česko evropskou měnu spíš z politických než ekonomických důvodů. Slovensko přešlo k euru v roce 2009. Měnilo se pro většinu obyvatel této země v nevýhodném kurzu 1:30,126. Češi platili v době vstupu Slovenska do eurozóny za jednu slovenskou korunu 89 českými haléři. Eurem dnes platí 19 z 27 zemí Evropské unie (počítáno bez Velké Británie). Na základě dohod s Evropskou unií používají euro jako měnu také Monako, San Marino, Vatikán a Andorra.

Proč Slováci, kteří s námi až do roku 1992 sdíleli slovenský stát, přešli k evropské měně tak snadno a rychle? „Slováci nikdy příliš nepřilnuli ke slovenské koruně,“ připomíná Miroslav Zámečník. Měli s vlastní měnou negativní zkušenosti už za války v době samostatného Slovenského státu. 

A ani po měnové odluce nepřišli slovenské koruně na chuť. „I když začínali po odluce s českou korunou v poměru jedna ku jedné, až do přijetí eura se slovenská koruna k paritě nikdy nevrátila,“ připomíná Miroslav Zámečník. Navíc udržování vlastní měny ve státě, který má jen pět milionů obyvatel, je pro bankovní sektor výrazně dražší než pro velké země. I to byl důvod, proč se národní měny velice ochotně zbavily například pobaltské státy, kde žije jen o něco víc lidí než na Slovensku.

Kdyby měla nyní česká koruna výhodnější poměr k euru než dnes, kdy se pohybuje na 26 korunách, zvedli bychom pro vstup do eurozóny ruku ochotněji? Podle Vladimíra Dlouhého to nelze stoprocentně tvrdit. I když naznačuje, že když se před pár lety v kuloárech zahraničních bank hovořilo o případném českém přijetí eura někdy kolem roku 2016, padaly návrhy na vstupní kurz jedna ku dvaadvaceti. 

Výměnný kurz by byl podle Dlouhého pochopitelně při vstupu do eurozóny velice citlivým tématem. „Kdyby byl jako u Slováků jedna ku třiceti jedné, to by asi Češi nezkousli,“ myslí si prezident Hospodářské komory.