Stáří začíná podle představy mladých v pětapadesáti letech

Zaslechnete občas, že „starý lidi by měli střílet“? Někdo to myslí z legrace, jiný možná méně. Teoreticky sdílí tento názor třináct procent populace. Tedy víc než milion Čechů. Domnívají se, že senioři jsou pro naši společnost přítěží, o kterou se musíme starat.

Vyplynulo to z průzkumu společnosti Rondo Data pro organizaci Sue Ryder, který se zaměřil na různé pohledy mladších i starších lidí na seniorské období života. Potěšit může fakt, že víc než osmdesát sedm procent Česka vnímá seniory jako obohacení a ty, kteří předávají cenné zkušenosti.

Gerontoložka Iva Holmerová zastává názor, že by se možná měl změnit přístup v pohledu na to, co je stáří. „Kromě dětí je vlastně každý člověk dospělý, bez ohledu na to, kolik mu je,“ vysvětluje odbornice na stárnutí. Senior podle ní možná jen dělá věci jiným tempem než mladší dospělý. To by možná vedlo k tomu, že by diskriminace kvůli stáří, tedy ageismus, nebyla takovým problémem. Podle Holmerové ale mladší lidé vnímají jako staré už lidi kolem pětapadesáti roků. Jak vyplynulo z nové studie, takřka polovina seniorů i mladších lidí se někdy setkala s nějakou formou diskriminace kvůli věku, hlavně při hledání práce.

Obavy i radost 52 Tolik procent Čechů v neseniorském věku se svého stáří obává. Jen tři procenta z nich se na stáří těší. 29 Tolik procent lidí starších 65 let v Česku se cítí stejně jako v mladším věku. Kolem čtyřiceti procent tuzemských seniorů si důchod užívá.

Seniory netrápí jen to, že se klade důraz na jejich věk. V Česku žijí bezmála tři miliony lidí starších 65 let. „Jako největší překážku klidného stárnutí vnímají lidé nedostupné bydlení,“ říká Olga Starostová z Institutu důstojného stárnutí Diakonie. Podle jejího zjištění jak mladší lidé, tak již současní senioři by v pokročilejším věku dali přednost životu v menším bytě, než dosud přebývají. Ať již kvůli starostem s úklidem, nebo nižším nákladům za nájem a energie.

V Česku ale malometrážní byty vhodné pro seniory chybí, obce se svých bytů, včetně těch malých, po roce 1989 houfně zbavovaly. Senioři podle Karla Schwarze, šéfa české pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení, touží především po stárnutí ve vlastním bytě, v pokročilejším věku už bydliště měnit nechtějí. Pokud by se měli stěhovat, tak ještě dříve, než hodně zestárnou. „Opuštěním místa, kde žijí dlouho, mají pocit, že ztrácejí část svobody,“ podotýká Karel Schwarz.

Jak vypadá starý člověk Pro deset procent dotazovaných z průzkumu Rondo Data je starý ten, kdo má viditelně šedivé vlasy a vrásky. Rodina, nebo stát? Necelá pětina lidí si myslí, že finanční zajištění by mělo spočívat především na bedrech rodiny a příbuzných seniorů. Výdaje za bydlení představují pro většinu českých žen v důchodu, které žijí samy, až šedesát procent všech jejich výdajů. Průměrně pobírají kolem 11 tisíc korun.