Společné pojmenování buďto všech, nebo většiny vlaků na jedné lince začaly České dráhy používat na konci letošního roku, první byla linka SC Pendolino mezi Prahou a Bohumínem, později systém převedly i na další vybrané linky. Podle člena představenstva drah Michala Štěpána se postup osvědčil a cestující hledají své spoje právě podle jednotného názvu.
„Tyto linky jezdí v pravidelných intervalech po jedné až dvou hodinách. Cestující při tak hustém provozu, jednotných soupravách a službách přestávají rozlišovat jednotlivé vlaky po jménech. Ta měla smysl v dobách, kdy jezdilo na většině tratí jen několik málo rychlíků nebo expresů za celý den,“ říká Štěpán.
Například z Prahy na jih Čech jezdilo ještě v roce 1990 podle Štěpána jen šest rychlíků a expresů denně, takže expres Vindobona zde znal každý. Vybočoval totiž svou kvalitou, rychlostí i počtem zastávek ze všech ostatních vlaků. „Nyní ale jezdí z Prahy do Vídně stejně kvalitní a rychlé railjety každé dvě hodiny a málokdo dnes ví, jak se jednotlivé vlaky jmenují. Lidem tak mnohem více při cestování pomůže jednotné jméno. Pro všechny spojení do Vídně jsme se proto rozhodli vrátit tradiční a legendární pojmenování Vindobona,“ dodává Štěpán.
Nový jízdní řád začne platit letos od 9. prosince. V něm bude pojmenováno celkem 609 dálkových vlaků 62 různými pojmenováními. Další názvy ponesou některé regionální vlaky, hlavně spěšné.
„Vybrána jsou jména podle dominantních prvků souvisejících s trasou vlaků, například podle řek nebo významných míst. Zachována jsou i některá tradiční pojmenování nebo je využita možnost odlišit spoje, které mají například odlišný typ soupravy nebo jinou výchozí a cílovou stanici než většina vlaků linky, se kterou je jejich provoz spojen,“ vysvětlují České dráhy a dodávají, že i nadále zůstávají některé historické nebo komerční názvy vlaků. Takovými příklady jsou třeba názvy vlaků Metropolitan Slovenská strela, Hungaria, Porta Bohemica, Budvar či Zlínský expres.