Josef Vrba pracoval přes dvacet let jako horník. Kromě práce miloval pivo, hodně jídla a občas tvrdý alkohol. Když přešel z rubání na kancelářskou práci, jedl a pil stále stejně. „Propracoval jsem se ke sto padesáti kilům, cukrovce a dalším chorobám,“ přiznává bývalý havíř z Ostravska.
Nebýt dvou bariatrických operací žaludku (zmenšení jeho objemu), měl by dnes na frýdecko-místeckém hřbitově náhrobek. Teď si sedm let drží váhu lehce nad devadesáti kilogramy. Vrbu to nestálo ani korunu. Vše hradila pojišťovna. „Bariatrické operace vyjdou podle typu na padesát až devadesát tisíc korun,“ vysvětluje Mojmír Kasalický z Chirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích. Například v USA ale může taková léčba vyjít až na tři čtvrtě milionu korun. Od kdysi populárního podvazování žaludku se kvůli pozdějším komplikacím ustupuje. Tato operace, kterou horník absolvoval jako první, s obezitou nemusí skoncovat, jak jeho zkušenost dokládá. I proto, že si ani po ní neuhlídal chuť k jídlu a pití. Ta, která už byla úspěšná (ale dražší), mu vzala podstatnou část žaludku. Znamená značná stravovací omezení, ale zvyšuje naději, že se mu morbidní obezita nevrátí.
Zahraniční pacienti
Také proto se k této metodě zdravotnická zařízení obracejí stále častěji, když vyčerpají dostupné léčebné metody nezodpovědných pacientů. Podrobují se jim ale stále víc také zahraniční pacienti, kterým je na rozdíl od těch našich jejich zdravotní pojišťovny nehradí. Náročný zákrok v Česku je pro ně znatelně levnější. „Operace žaludků kvůli obezitě v rámci zdravotní turistiky představují asi třetinu takových výkonů,“ potvrzuje trend Martin Hrubý z bariatrické chirurgie turnovské nemocnice.
Vyplatilo by se českému zdravotnictví (a zdravotním pojišťovnám), kdyby se nezodpovědný přístup k životnímu stylu podepsal i na peněženkách těch, kteří na své zdraví nedbají? Odpovědi nejsou jednoznačné. „Náš zdravotní systém je založený na solidaritě, ne na postihu,“ říká Jiří Sochor, tiskový mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny. Podle něho se jejich pojišťovna snaží své klienty motivovat bonusy za pravidelné prohlídky a zdravější životní styl. „Snažíme se ale motivovat i obézní nebo kuřáky, aby například navštěvovali výživové specialisty, snažili se zbavovat svých návyků,“ říká Sochor. Navíc podle něho není vždy jednoznačně snadné určit, že si člověk poškodil své zdraví sám – že kdyby méně jedl nebo kouřil, byl by zdravější. „Je to těžko jednoznačně doložitelné u konkrétního člověka,“ řekl deníku Metro Sochor.
Zabíjí kouření nebo obezita?
Podobný názor měl tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Prakticky není možné vyčíslit, kolik lidí je nemocných kvůli obezitě,“ říká Oldřich Tichý z VZP. „Dostal člověk infarkt kvůli tomu, že je kuřák, nebo že je tlustý?“ klade mluvčí řečnickou otázku. Souhlasí, že nadváha nebo obezita jsou rizikovými faktory pro mnoho onemocnění a jejich léčba stojí mnohem víc než 129 milionů, které loni VZP zaplatila výhradně za indikovanou léčbu obezity. „Bariatrické operace, které tvoří část takové léčby, představují jen pár set zákroků,“ říká Tichý. „Tyto operace jsou ale vždy součástí komplexní léčby a pro jejich absolvování je nezbytně nutná spolupráce pacienta,“ dodává Oldřich Tichý.
„Bariatrie je jenom jednou z forem léčby obezity,“ uvedl pro deník Metro Martin Balada, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven. „Z veřejného zdravotního pojištění je hrazená pouze pacientům s morbidní obezitou,“ upřesňuje Balada. „Druhou věcí je spoluzodpovědnost pacientů. Nějaká forma bonusu či odměny za odpovědné chování ke svému zdraví je určitě správná. Zrovna u obezity či nadváhy to ale není tak snadné jako například u kouření, užívání drog či alkoholu, kde je vždy jasná linka k pojištěncovu chování,“ dodává výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.