Mladí filozofují, staří rovnou třídí

Odpad třídíme rádi a stále víc. Přesto o tom, jestli nakonec vhodíme odpady do vybraných kontejnerů podle druhu, rozhodují často drobnosti. Nebo doslova metry. Velmi záleží na tom, jak daleko mají lidé ke kontejnerům. Právě na ochotu Čechů třídit se zaměřil rozsáhlý průzkum společnosti STEM/MARK.

Více než polovina lidí si podle něj rozmyslí, jestli se bude chovat k přírodě šetrně, jsou-li nádoby na odpad příliš daleko od bydliště. Vadí také to, když technické služby nevyvážejí „popelnice“ na papír či plasty častěji a odpad se válí na ulici. Čechům pak nedělá problém odhodit doma vytříděné smetí do směsného kontejneru.

V plastech jsme dvojky 413 Tolik kilogramů komunálního odpadu na hlavu se ročně zrecykluje a zkompostuje v Německu. Němci jsou v Evropě první. V Česku se zpracuje jen 94 kilogramů na osobu.

Na třídění má kupodivu vliv i estetické založení ženské části domácnosti. „Ženy mají častěji problém, když je v domácnosti víc košů. Vnímají to neesteticky,“ vysvětluje šéf průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK. Jinými slovy, ženy jsou ochotné třídit, ale musí to být hezké na pohled. I kvůli tomu je pro ně důležité, aby to nebylo vidět. Chtějí, aby odpadové nádoby jen tak nestály někde v kuchyni. Přednost mají skryté třídicí koše. Rozhodují o tom už při výběru a plánování nové kuchyně.

Potvrzují to i prodejci kuchyní. „Dáváme je na přání klientů do většiny instalací,“ potvrzuje Eva Krkošková, projektantka brněnské kanceláře Kuchyní Hanák. „Třídicí koše si u nás objednává zhruba osmdesát procent zákazníků,“ potvrzuje i Milan Dvořák, regionální manažer poboček Siko Koupelny & kuchyně. Do třetice hlas velkého internetového prodejce: „Každý týden prodáme stovky třídicích košů všech velikostí,“ řekla deníku Metro mluvčí Mall.cz Táňa Lálová.

Ve výrazné menšině jsou v české populaci třídicí lenoši. Těch, kterým brání neochota, čas či nedbalost, je necelá pětina. Zajímavý je však rozdíl v praktickém konání. „Mladší generace přemýšlejí, jak svým životním stylem ovlivňují životní prostředí,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Burianec. V praxi to podle něho znamená, že lidé ve věku od 45 do 60 let místo složitého filozofování a dlouhých řečí odpady rovnou vytřídí a do kontejnerů raději sami odnesou.

Bez obalu přitahuje Za poslední dva roky se zvýšilo podle STEM/MARK povědomí lidí ohledně možnosti pořizovat si potraviny rovnou bez obalů. Pro bezobalový prodej potravin nejčastěji horují lidé do 45 let, vysokoškoláci a víc ženy než muži. Motivací pro bezobalový nákup je z téměř čtyřiceti procent ochrana životního prostředí. Asi pětina lidí se domnívá, že by tím ušetřila také peníze za obaly. Bariérou k nákupu potravin bez obalu je nutnost nosit si vlastní nádobu.