Místo stresu u soudu by se lidé raději rozváděli u notáře

Trvá šest měsíců, ale taky rok a déle. A to i v případě, že se jedná o nesporný rozvod, kdy se manželé předem dohodnou naprosto o všem. Na osmdesát pět procent těch, jež teď oslovila agentura STEM/MARK a kteří už manželský rozchod prožili, by podruhé zamířilo do notářské kanceláře. Bylo by to podle nich rychlejší a jednodušší.

„V případě nesporných rozvodů, kdy dojde k dohodě o dětech, majetku a bydlení, už není, o co se soudit,“ říká Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. Podle něj by se tak kromě jiného uvolnily kapacity soudů pro jiné, složitější případy a zatížení soudců by se snížilo. Podle aktuálního průzkumu by lidé tuto možnost uvítali například proto, že by se vyhnuli otázkám o vzájemném intimním životě, které v soudních síních také padají.

„O vyloučení rozvodu manželství ze soudní pravomoci v tuto chvíli neuvažujeme, jednalo by se o zásadní koncepční změnu,“ uvedla k takzvaným notářským rozvodům, o kterých se uvažuje, Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Souvisí to také s chápáním významu manželství ve společnosti.

Polovina párů nevydrží 26 Téměř tolik tisíc manželství bylo rozvedeno v Česku v roce 2017. Ve stejném období lidé uzavřeli 52 567 sňatků. 38 Tolik procent rozvádějících se nechává vypracování předrozvodových dokumentů na právnících. Přibližně stejné množství zpracovává listiny k soudu svépomocí.

„Podporujeme jen úvahy o změně, kdy by byla vypuštěna soudní dohoda o úpravě poměrů dítěte po rozvodu. Tuto podmínku by v případě nesporných rozvodů mohla nahradit dohoda před notářem formou veřejné listiny,“ uvedla pro deník Metro Machálková. To by podle ní ušetřilo rodičům jednu z etap soudních záležitostí a přispělo ke zkrácení a také snížení konfliktnosti celého procesu.

Pro zrušení soudních rozvodů by zřejmě nebyli ani sami soudci v současné situaci, kdy jsou zahlceni různými řízeními a kdy se některé záležitosti táhnou i roky. Důvod? Nesporný rozvod, kdy se manželé v soudní síni nehádají a relativně bez obtíží dohodnou, je pro soudce snadný a rychlý zápis do statistik ukončených řízení.

Ani notáři se případné změně nebrání. „Lidé v průzkumu často odpovídali, že notářům by dali přednost i proto, že se u soudu prostě necítí dobře,“ vysvětluje prezident notářské komory Neubauer. V republice je v této době relativně hustá síť 450 kanceláří. Jednalo by se pochopitelně také o další „zakázky“.

„Zatím ke mně úvahy o rozvodech nepronikly, ale nebránil bych se tomu,“ řekl deníku Metro pražský notář Miloslav Peterka. „Nevyhýbáme se žádné kompetenci, kterou na naše bedra klade zákon, a to bychom nedělali ani v takových situacích,“ vysvětluje notář Peterka. Záleželo by podle něj na okolnostech, zda by manželé byli opravdu ve shodě, nebo by se naopak hádali, pak by pochopitelně museli s rozvodem zamířit ke klasické soudní instanci.

Rekordní 90. léta Rozvod jako jediná možnost zániku manželství byl oficiálně uzákoněn v roce 1950. Do roku 1950 platily možnosti: „rozluka od stolu“ a „rozluka od lože“. Nejnižší rozvodovost v poslední dekádě zažilo Česko v roce 2016, kdy se rozvedlo téměř 25 tisíc párů. Nejvíc rozvodů figuruje ve statistikách v roce 1996, a to 33 113. Nejméně v počátcích platnosti zákona v roce 1953. Téměř 10 tisíc.