metro.cz

Průmysl 4.0 je jako perestrojka? Současní manažeři mají nové módní slovo

  12:01
Neví. Nezná. Neslyšel. Téměř šedesát procent studentů technických oborů se nesetkalo s termínem Průmysl 4.0. Ten označuje technologické změny především ve strojírenských oborech a nejčastěji bývá spojován s robotizací průmyslu.
Ilustrační snímek | foto: Reuters

„Bylo to pro nás překvapení,“ říká Petr Kymlička z konzultantské společnosti BDO Advisory, která zpracovala a ve středu představila průzkum o znalostech problematiky Průmyslu 4.0 mezi studenty technických fakult a strojírenskými firmami. „Podnikatelé mají znalost mnohem lepší, na druhé straně pro mnohé je tento termín stejně módní slovo jako před pětatřiceti lety Gorbačovova perestrojka,“ připouští Kymlička.

Jeho slova potvrzuje Jiří Kabelka, majitel firmy DEL ze Žďáru nad Sázavou, která se zabývá například automatizací a robotizací na klíč. „Majitelé podniků mají často pocit, že stačí koupit robota, postavit ho v hale ke stroji a tím je Průmysl 4.0 vyřešen,“ říká zkušený podnikatel. Proto se snaží zákazníkům vysvětlovat, že 4.0 je komplexní záležitost a zahrnuje například orientaci na externí úložiště dat, nejen nákup robotických monster.

Průzkum přinesl zjištění, že v případě Průmyslu 4.0 mají podnikatelé a studenti v řadě případů odlišný pohled. „Mě potěšilo, že studenti kladou značný důraz na kyberbezpečnost,“ zdůrazňuje majitel žďárského strojírenského podniku. Z praxe od svých klientů zná případy, kdy hackeři buď vykradli firemní databáze, nebo narušili výrobní procesy. „Hodně podnikatelů to zcela pomíjí,“ říká žďárský podnikatel.

V čem se studenti a firmy shodnou, je, že jednou z největších bariér vyšší produktivity české ekonomiky v rámci Průmyslu 4.0 je stále trvající odtržení škol od praxe. „Studuji nyní ve Švýcarsku a tam je půlroční povinná praxe ve firmě,“ řekl deníku Metro Vojtěch Kabelka. Podle něho vycházejí studenti z našich škol se znalostmi, které jsou na hony vzdálené realitě. I když se spolupráce akademické sféry s firmami zlepšuje, podobnou praxi jako ve Švýcarsku by mu u nás nikdo nenařídil a musel by si ji sám sehnat.

„Progresivní firmy mají pro nastupující vysokoškoláky i několikaměsíční vstupní program. Ten je připraví na skutečné podmínky v oboru a ve firmě, kde se rozhodli pracovat,“ říká Petr Kymlička z BDO Advisory. 

Nejvíc chtějí 30 tisíc

45

Tolik tisíc korun jako nástupní plat po vysoké škole očekávají čtyři procenta studentů podle studie Top zaměstnavatelé 2018. Nejvíc (30 procent) se kloní k částce 25 až 30 tisíc korun.

56

Tolik procent studentů je ochotných se kvůli zajímavé práci přestěhovat do jiného města v rámci České republiky. Naopak 35 procent stěhování za lepším neláká.

Autor: Šimon Merta Metro.cz
zpět na článek