„Když se lidí zeptáte, jestli se nebojí zadlužit, řeknou, že ne,“ říká Helena Brychová z České bankovní asociace, která se zabývá finančním vzděláváním. Záleží na tom, jestli mají s půjčkami zkušenost. Třeba na dovolenou si lidé půjčují výjimečně. Zvláště když už se kvůli ní někdy zadlužili. Půjček na věci se však nezříkají.
Česká bankovní asociace (ČBA) počátkem roku zkoumala napříč republikou názory lidí na zadlužení. Přetrvává tendence, že ti, kteří se zadlužují, půjčují si nejčastěji na vozidla a spotřební elektroniku. „Převažují dluhy za auta a motorky, dále za počítače, mobilní telefony i televize a za bílou techniku do domácnosti,“ komentuje výsledky sledování ředitelka agentury SC&C Jana Hamanová. Výzkum nezařazoval do statistiky hypotéky nebo úvěry ze stavebního bydlení ani platby kreditními kartami a kontokorent. „Zaměřili jsme se při dotazování vysloveně na zadlužení kvůli spotřebě lidí a domácností,“ dodává Hamanová.
Zajímavé je zjištění, že k dluhům spotřebitelského charakteru se lidé velice neradi přiznávají. Čím vyšší vzdělání a čím vyšší dluh, tím menší ochota dluh nebo jeho výši uvádět. A to i v podstatě anonymním dotazování. „Finance jsou vedle sexu druhá nejintimnější oblast, s tím se v průzkumech běžně setkáváme,“ komentuje praxi ředitelka výzkumné agentury. Více než třetina zpovídaných nechtěla prozradit, kolik si doopravdy vypůjčili. „Nejochotněji se k dluhům přiznávají ti, kteří si půjčí maximálně do dvaceti tisíc,“ říká Brychová z ČBA. „Od určité výše, kolem dvou až tří set tisíc korun, se už jedná o citlivou záležitost, kterou lidé nechtějí sdělovat,“ říká Brychová. Jako určité nebezpečí vidí ČBA fakt, že s rostoucími platy stoupá ochota půjčovat si a současně klesá strach lidí, že by neměli na splátky.
V současnosti je v Česku kolem osmi set tisíc lidí v exekuci. Dluhy obyvatel jsou přibližně o sedm set miliard korun vyšší než státní rozpočet na rok 2019.
Mladí jsou nejrizikovější
|
Dlužíme biliony korun2,27
|