Chybí zedníci. Lidé si raději rekonstrukce dělají sami

Pan Jiří rekonstruuje byt. Místo aby sháněl řemeslníka, si sám udělal kurz. Za 1200 korun absolvoval školení pro práci se sádrokartonem. „Rekonstrukce mě ve finále vyjde levněji a budu mít jistotu, že to bude kvalitní práce,“ říká Jiří, který je vyučeným elektrikářem. Jeho příběh ukazuje současný stav v Česku. Řemeslníků je málo, díky tomu si mohou doslova diktovat ceny a ve finále jejich práce nemusí být vždy kvalitní.

Pan Jiří si kurz udělal kvůli sobě, ale v posledních letech narůstá počet lidí, kteří po rekvalifikaci sahají kvůli obživě. To potvrzuje i vedoucí Školy suché výstavby společnosti Rigips Bronislava Cveková. „Prve do našich kurzů chodili laici, v současnosti se u nás vzdělávají například pokrývači. Ti mají přes zimu méně práce, a tak se kvůli výdělku rekvalifikují,“ říká Cveková. Škola nabízí kurzy v ceně od 1200 do 3630 korun. „Po absolvování 40 hodin školení se už můžete živit například jako sádrokartonář. Respektive pracovat pod dozorem ve stavební firmě,“ říká Cveková, zároveň ale dodává, že o kurzy mají často zájem třeba i páry, které si samy staví dům nebo rekonstruují byt.

Že je velká poptávka po zednících, potvrzuje i Martin Ekrt, výkonný ředitel portálu Nejřemeslníci.cz: „V posledních dvou letech jsme zaznamenali nárůst o více než padesát procent.“ Podle něj má nedostatek zedníků za následek to, že jejich práce výrazně zdražuje. 

Konec zedníků v Čechách Počet absolventů zednických či malířských oborů se dostává na kritickou hranici. Vyplývá to z aktuální Analýzy řemeslných oborů, kterou připravila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Zatímco ještě v roce 2005 se u nás vyučilo 705 zedníků, minulý rok už jich bylo jen 253. Podobně jsou na tom i truhlářské profese, kde je za posledních třináct let úbytek 70 procent absolventů. Průměrná míra nezaměstnanosti vyučených absolventů za roky 2017–2018 byla 5,3 procenta. Prakticky okamžitě sežene zaměstnání vyučený čalouník, nástrojař nebo řezník-uzenář. Počet vydaných živnostenských listů v živnosti řemeslné činí 26,7 procenta, což je celkem 998 tisíc, nicméně aktivních živnostníků je 250 tisíc. Necelými dvěma procenty se na nich podílejí cizinci.

„Firmy se o kvalitní řemeslníky přetahují a nabízejí jim mzdy i přes 50 tisíc korun měsíčně. Zkušení odborníci tak snadno dosáhnou na plat srovnatelný s odměnou vrcholného manažera,“ prohlásil už dříve Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory České republiky.

Podle odhadů komory chybí v Česku na 300 tisíc řemeslníků. Řemeslníků se nedostává také kvůli velkému podílu žáků, kteří z učebních oborů odcházejí předčasně, aniž by získali výuční list.

Navíc zhruba 40 procent vyučených nepracuje v profesi, pro kterou se vzdělávali. „Situaci na pracovním trhu ještě zhoršuje fakt, že absolventi volí po škole nakonec jiný, méně náročný obor,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.