metro.cz

Tisícikoruny se falšují nejčastěji. Nejpoužívanější technikou na „domácí“ tisk je inkoustová tiskárna

  11:34aktualizováno  15:34
V roce 2018 zadržela policie nebo obchodníci něco málo přes tisícovku falešných a pozměněných českých bankovek a mincí. Je to zhruba o pětinu méně než předloni. Neznamená to ale, že je penězokazectví na ústupu. „Riziko, že se falešné peníze mohou někomu dostat do ruky, stále přetrvává,“ upozorňuje Vojtěch Benda, člen bankovní rady České národní banky (ČNB).

Další 1 fotografie v galerii
Ilustrační snímek

Nejčastěji napodobovanou bankovkou byl „Palacký“, tedy tisícikoruna, která je nejpočetnější bankovkou v našich peněženkách. Falešných zachytili policisté nebo obchodníci téměř 650 exemplářů. „Naprostá většina padělků se stále tiskne na inkoustových tiskárnách,“ říká Josef Ducháček, ředitel peněžní sekce ČNB. Jen něco málo přes sedm procent padělků vzniklo na barevných kopírkách. „Také proto je většina zfalšovaných bankovek bez ochranných prvků, případně jen s nekvalitním napodobením některých z nich,“ doplňuje Josef Ducháček.

Praha, falzifikátů ráj

447

Tolik nepravých českých bankovek bylo loni odhaleno a zabaveno v hlavním městě. Počet padělků klesá pravidelně již čtvrtým rokem po sobě.

92

Druhý nejpočetnější úlovek zfalšovaných papírových českých peněz zaznamenala policie při akci v Jihlavě. V Brně loni odhalili 64 papírových falzifikátů.

Většinu nepravých peněz zachytí obchodníci buď při denním počítání tržeb, nebo přímo při platbě od zákazníka. „Pokud člověk zjistí, že se mu do peněženky dostala falešná bankovka, snaží se často tohoto černého Petra zbavit a pustit ji zase do oběhu,“ říká Vojtěch Benda. Kdyby ji totiž odevzdal v bance nebo na policii, žádnou náhradu za ni nedostane. „Obvykle pak tvrdí, že si ničeho nevšiml, aby neměl problémy, že rozšiřují falešné platidlo,“ komentuje praxi ředitel peněžní sekce Ducháček.

Dalšími nejčastěji zachycenými nepravými platidly na našem území je společná evropská měna euro a také americké dolary. Těch se u nás loni objevilo asi jedenáct set, téměř osm stovek připadalo na eura. Nejpostiženějším byla v tomto směru padesátieurová bankovka, na rozdíl od českých platidel převažovaly exempláře ve třetí skupině, tedy „zdařilé“. Podobně to bylo i v případě falešných dolarů, které na rozdíl od českých bankovek mají poměrně slabé ochranné prvky.

Falšovaly se i české mince, ale v minimálním počtu osmi kusů. Jejich autoři se snažili napodobit většinou jen velikost a váhu, aby je pak mohli využít v méně kvalitních automatech. 

Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek