Problémem české společnosti je, stejně jako ve většině evropských a světových průmyslově vyspělých států, že kvůli práci se mnoho našich aktivit přesouvá do večerních a pozdních nočních hodin. „Tím se automaticky ukrajují hodiny potřebné ke spaní,“ připomíná Karel Šonka z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd Univerzity Karlovy Praha. Lidé tak nejen chodí pozdě spát, ale mění se i doba jejich usínání, pro dobu spánku chybí pravidelnost. „Ta je nesmírně důležitá, aby zůstala zachována periodicita, kdy se nastaví organismus na spánek a odpočinek a kdy na bdění,“ říká Karel Šonka.
V těle se v čase, kdy se člověk ukládá ke spánku, vytváří melatonin, který například organismu „sděluje“, že je noc. Pokud člověk narušuje spánkový rytmus a spí málo, tvorbu melatoninu si omezuje. Lze ho sice dodávat uměle, ale spíše v případech, kdy lidé střídají časová pásma, například dálkoví piloti. Pozitivní význam spánku pro lidský organismus potvrzuje jeho vliv na větší kreativitu. Je například doložená skutečnost, že v nejhlubší fázi spánku obohatili lidstvo významnými výtvory některé ze slavných osobností. „V takzvané REM fázi spaní například dokončil Einstein teorii relativity, hlavní melodické motivy písní Yesterday a Let It Be od Beatles si jejich autoři také poznamenali poté, co se probudili,“ doplňuje důležitost kvalitního spaní Karel Šonka.
„Ve Spojených státech už dříve našli souvislost mezi nedostatkem spánku a růstem obezity,“ vysvětluje Soňa Nevšímalová z Neurologické Kliniky pražské 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice. „Při restrikci spánku má člověk větší chuť k jídlu a také větší chuť na sladké,“ dodává lékařka a připomíná, že spíme-li denně v průměru méně než šest hodin, hrozí nám infarkt až čtyřistakrát více než těm, kteří si dopřejí alespoň osmihodinový spánek. „Dostatek spánku kromě toho ovlivňuje náš imunitní systém. Když málo spíte, můžete být náchylnější třeba na nachlazení,“ vysvětluje Nevšímalová. Dostatek spánku u dětí je důležitý pro jejich růst.