metro.cz

Umělá prsa v peci. Pohřebáci nesmějí hanobit nebožtíky

  5:42
Silikon při kremaci nevybouchne. Kardiostimulátory způsobují jen jemnou explozi.
Rakev připravená u pece v pardubickém krematoriu. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Silikonové poprsí. Před třiceti lety luxus, dnes pro mnohé samozřejmost. Operací s implantáty přibývá a zákonitě s tím se s umělými materiály setkávají také pracovníci v pohřebnictví.

Nebezpečná obezita

135

„To je váha lidského těla, od které je třeba věnovat nebožtíkovi v krematoriu vyšší pozornost.“ To svým kolegům doporučuje americká kremační asociace Cremation Association of North America. Během kremace nebožtíka s nadváhou může dojít k zapálení celé pece. Takový případ se stal už i v Česku. Měsíčně čeští „havrani“ zpopelní až pět osob s váhou nad 300 kilogramů.

Mohou umělé materiály využívané v poprsí způsobovat při kremaci problém, nebo dokonce havárii pece? A měli by se například předem odstraňovat, jak se někdy mezi veřejností traduje? „Implantáty se neodstraňují, musel by to totiž řešit zákon,“ řekl deníku Metro Zdeněk Kolář, vedoucí brněnského krematoria. Jinak by to podle stávajícího zákona bylo hanobení nebožtíka a zásah do integrity těla zesnulého. „Stejné je to i se žlutým kovem v zubních náhradách, ani pozůstalí na něj nemají nárok,“ dodává Kolář. Neškodnou explozi způsobují podle něho jen kardiostimulátory. „Vzhledem k převažující generaci zesnulých není pro nás problematika implantátů aktuální,“ dodává ještě vedoucí krematoria v Brně.

Podle Veroniky Pavlíčkové z Pohřebního ústavu České Budějovice ani tam přítomnost silikonových implantátů nezjišťují. „Nemáme k tomu důvod ani kompetenci a ani lékaři nemají povinnost nás informovat,“ říká Pavlíčková.

„Používáme pouze certifikované prsní implantáty, které mají testy bezpečnosti na vysoké úrovni,“ uvedl pro deník Metro Ján Lipka, šéflékař kliniky plastické chirurgie Aesthevita. „Implantáty jsou testovány na náraz a drcení, nezničí je ani vystřelený airbag,“ popisuje Pilka. Co se týká spalování, rozhodně nehrozí výbuch a žár je tak vysoký, že shoří. „Pozůstalí mohou být nanejvýš upozorněni, pokud o tom pohřební služba ví, že se v popelu mohou vyskytnout drobné částečky nespáleného silikonu,“ doplňuje plastický chirurg.

„V peci lze spolu s nebožtíkem spálit kolem deseti procent cizorodého materiálu, který s ním do ohně jde,“ říká Zdeněk Lechner, aplikační inženýr olomoucké firmy Tabo, která vyrábí kremační zařízení. Mezi tento materiál se počítá nejen rakev, ale třeba i plastové boty nebožtíků, nejrůznější výzdoba na rakvi. Silikon v poprsí je podle něj v podstatě neškodný. „Horší je třeba i jen milimetrová vrstva agresivního laku plná formaldehydů nebo nejrůznější skládané krepové ozdoby, pokud jich je větší množství,“ komentuje pracovník výrobní firmy materiály, které mohou poškodit pec nebo minimálně zanášet hořáky plynu. „Podstatně větší nebezpečí než implantát je lahev vodky, kterou dají pozůstalí zemřelému na cestu. Ta dokáže pěkně bouchnout. Dřív to byl zvyk hlavně při ruských pohřbech,“ dodává Lechner s tím, že u nás žijící Rusové se to už odnaučili.

Program podle váhy

  • Moderní pece zvládnou při nepřetržitém provozu až sedm tisíc kremací ročně.
  • Současné spalovací pece se nastavují podle váhy těla: do 75, 120, 180 a nad 180 kilogramů.
  • V současnosti je v Česku 26 krematorií. První novodobá kremace se na našem území konala 31. října 1918 v Liberci. Zdejší krematorium je památkově chráněné.
Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek