metro.cz

Tuberkulóza v Česku stále není vymýcena. Nákaza přichází ze zahraniční

  8:49
Česko patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózních onemocnění v Evropské unii.
Tmavé skvrny na rentgenovém snímku plic jsou příznakem akutní plicní tuberkulózy. | foto: ArchivMF DNES

V tuzemsku se na sto tisíc obyvatel vyskytuje pět onemocnění tuberkulózou (TBC). V Rumunsku je to jedenáctkrát víc. I proto nepřekvapí, že tuto chorobu přinášejí do střední a západní Evropy ve značné míře legální i nelegální migranti. Například v Česku zachytí lékaři nejvíc těchto onemocnění mezi zahraničními pracovníky z Ukrajiny, Rumunska a také z Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Moldávie, Vietnamu a Mongolska.

Záludná tuberkulóza

  • Nízký výskyt nemoci v Česku přináší paradoxní situaci – domácím výrobcům se nevyplácí vyrábět vakcíny proti TBC.
  • V první polovině 20. století zemřelo v českých zemích na TBC 1,1 milionu lidí.
  • Ohniska tuberkulózy jsou vedle cizinců hlavně mezi bezdomovci, squatery. Nejrizikovější věkovou skupinou jsou lidé kolem 60 let.

„Problém je, že řada zahraničních pracovníků se do Česka dostává přes nejrůznější mafie, a ty se o nějaké jejich zdravotní prohlídky nestarají,“ říká Martina Vašáková, primářka pneumologické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice. Povinnost prověřit zdravotní stav a zachytit tak případně výskyt TBC nemají ani oficiální pracovní agentury, které zajišťují síly pro řadu firem. „Před časem jsme připravili návrh vyhlášky, která by ukládala povinnost zdravotních prohlídek lidí ze zahraničí, ale celé to padlo na tom, že se právníci neshodli, koho bychom zahrnovali pod pojem ‚migrant‘, aby to bylo korektní,“ dodává Vašáková.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky spočívá problém neexistence povinné prohlídky (i na TBC) v tom, že se vyskytuje u pracovníků, kteří jsou zaměstnáni ve velkých montovnách. „V hale pracuje tři sta lidí, a pokud se u některého z nich objeví tuberkulóza, je časově i organizačně náročné vyšetřit všechny, kteří s ním dělali v jedné směně,“ říká Šonka, který sám provozuje praxi v Plzeňském kraji, kde je takových firem hodně.

Podle Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou (NJDT), je výskyt TBC mezi cizinci sice procentuálně vyšší než u Čechů, ale musí se vzít v úvahu absolutní počty. „Například v zemích západní Evropy, kam směřují migranti z Afriky, je tento výskyt v komunitě cizinců vyšší než u nás,“ říká Wallenfels. V některých afrických zemích dosahuje poměr až tří set nemocných na sto tisíc obyvatel. To je šedesátinásobně víc než u nás. Podle Wallenfelse není nutné se obávat, že by mezi legálními i nelegálními migranty bylo nějaké nebezpečné množství nemocných s tuberkulózou. „Mezi několika tisícovkami prověřených uprchlíků, kteří byli u nás zajištěni v posledních letech a kteří procházejí povinnou prohlídkou, šlo jen o tři případy tuberkulózy,“ dodává vedoucí NJDT. 

TBC je na ústupu

380

  • To je předběžný údaj o počtu nemocných s tuberkulózou za rok 2018 (konečné údaje budou k dispozici až na konci dubna a mohou se zvýšit asi o 30 případů). Je to výrazný pokles této nebezpečné plicní nemoci v porovnání s předloňským rokem, kdy lékaři zachytili v celém Česku 505 případů TBC. Před deseti lety se číslo blížilo devíti stům.
Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek