Léta platilo, že příchozí lidé především z Východu vykonávají u nás jen podřadné a špatně placené práce, které Češi odmítají dělat. Průměrné mzdy některých z nich však překonávají český průměr.
Zajímavé je, že se v posledních letech zvyšuje příliv množství cizinců i ze západních oblastí Evropské unie, tedy i z původních zakládajících států EU. I pro „zápaďáky“ je výdělek v Česku tak zajímavý, že si tu našli práci. Platí to například pro IT obory. „Obecně stoupá počet zaměstnanců ze zemí, jako je Rakousko, Německo,“ říká Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha, která se zabývá vzděláváním programátorů. Nejvíc uchazečů o studium a následně i práci je ze Spojených států, Velké Británie, Nizozemska.
Jaké jsou mzdy?34 Téměř tolik tisíc korun dosahovala česká průměrná mzda na konci roku 2018. 42 Přibližně tolik tisíc dosahuje nyní průměrná mzda v Praze. 38 Tolik tisíc si vydělávají v průměru vysokoškolsky vzdělaní Slováci v ČR. Jedná se asi o třetinu z nich. |
Nejpočetnější komunitou cizinců v Česku jsou dlouhodobě Slováci. Za nimi následují Ukrajinci, Poláci, Rumuni a Bulhaři. Až na šestém místě jsou Vietnamci. Čísla, která má k dispozici Český statistický úřad (ČSÚ), ale dokládají, že lidé z těchto zemí už nejsou jen v pozici špatně placených vykonavačů neoblíbených a fyzicky namáhavých profesí. Situace se totiž za poslední desetiletí výrazně změnila. Zatímco v roce 2008 vykonávalo nekvalifikovanou práci více než sedmdesát procent cizinců ze zemí mimo Evropskou unii, o tři roky později to bylo už jen něco málo přes dvacet procent. V posledních dvou letech se toto číslo dostalo dokonce pod dvacet procent. Tvrdí to čísla českých statistiků.
„Třebaže třetina rumunských zaměstnanců u nás je bez odborného vzdělání a uplatňují se jako obsluha strojů a montéři, více než čtvrtina z nich má vysokoškolské tituly,“ připomíná Dalibor Holý, ředitel odboru práce ČSÚ. Právě tato část Rumunů se stále víc uplatňuje v odvětví informační a komunikační činnosti. I to přispívá k tomu, že průměrná mzda napříč rumunskou komunitou se téměř blíží českému průměru, ten je momentálně na dohled pětatřicetitisícové hranice. Lépe vydělávající Rumuni se blíží svými výdělky k padesátitisícové hranici. Výhoda Rumunů však spočívá i v tom, že jejich země je už členem EU. Naopak stále nízké výdělky provázejí ukrajinské zaměstnance. Česko totiž neuznává ukrajinské vysokoškolské diplomy, navíc Ukrajina není členem EU.
Nejvíc cizinců pracuje podle údajů Českého statistického úřadu v Praze a jejím nejbližším okolí. Zajímavé však je to, že výdělky cizinců v hlavním městě jsou v průměru nižší než ve středních Čechách. Důvod je jasný. Značná část Východoevropanů je totiž zaměstnaná v automobilkách v TPCA v Kolíně a Škodě auto Mladá Boleslav. V těchto firmách dosahují dělnické mzdy v průměru kolem 35, respektive 42 tisíc korun měsíčně.