metro.cz

Dalších 7 fotografií v galerii
Fotografie z výstavy 1989: Pád železné opony | foto: Hrad.cz

Na Hradě spadla opona, své řekl i Miloš Zeman

  14:06
Vedle renesančního Letohrádku královny Anny na Hradčanech mají železnou oponu. Dočasně, za přispění prezidenta. „Středobodem výstavy, která má podobu velkoformátových fotografií, je rok 1989, kdy se zbortily totalitní režimy,“ uvádí Roman Lipták, jenž se na výstavě Pád železné opony podílí. Lipták hned počátkem rozhovoru připomene historické souvislosti sahající až do konce druhé světové války.

Kdo a kdy železnou oponu „vykoval“?
Slavný Winston Churchill pronesl roku 1946 řeč o tom, že: „Od Štětína na Baltě po Terst na Jadranu spustila se přes celý kontinent železná opona.“

Co opona konkrétně znamenala pro země, jež se octly na východ od ní?
Churchill otevřeně poukázal na to, že Josif Stalin neumožnil ve východoevropských zemích včetně Československa demokratický vývoj, jak slíbil v Jaltské dohodě z roku 1945, a učinil z nich základnu proti Západu. Ze sféry přímého sovětského vlivu se dostalo jen Finsko a Rakousko.

Jakou měla opona podobu? Našli se v ní „mezírky“?
Byla ukuta z plotů z ostnatých drátů, strážních věží, speciálních pásem se zákazem vstupu, a hlavně přinášela nemožnost svobodně cestovat. Jistá, jak říkáte, mezírka se nacházela na hranicích Jugoslávie, která nespadala do přímého vlivu velmocí. Možná si ještě vzpomenete, že část našich občanů emigrovala na Západ právě přes Jugoslávii, která neměla tak přísnou ostrahu hranic a měla liberálnější politiku v rámci možností cestování.

Trhlinu v oponě zacelila v roce 1961 i Berlínská zeď, jeden ze symbolů studené války, který se zhroutil na podzim 1989...
Ano, jen několik týdnů před naším Listopadem se přechody mezi východním a Západním Berlínem přelily davy nadšených občanů východní části. Právě Berlínská zeď je symbolem naší výstavy, pro niž byla postavena replika Berlínské zdi, na jejímž vrcholu je umístěn populární trabant, další ze symbolů tehdejší doby.

Jak jste k Pádu železné opony na Hradčanech přistoupili? A proč?
Výstava je rozdělená do dvou částí, přímo uvnitř v Letohrádku královny Anny a v Královské zahradě Pražského hradu se nachází snímky z tehdejšího Československa, venkovní část je přehledně rozdělena na fotografie z jednotlivých jmenovaných států. Jde o výběr opravdu jedinečných momentů, které mnohdy nepotřebují žádná další slova ani vysvětlení. Přesně vystihují jedinečnou atmosféru, nadšení, naději, odhodlání a tužbu po svobodě. Venku i uvnitř jsou obrazovky s videozáznamem nejdůležitějších událostí.

Zasáhl do expozice prezident Zeman? Třeba osobními vzpomínkami, postřehy?
Pan prezident do koncepce a obsahu výstavy nezasahoval, ale myšlenku podpořil, zúčastnil se vernisáže a poskytl záštitu celému projektu. Velmi ocenil, že je na výstavu volný vstup, což umožní každému, kdo má zájem o dění v roce 1989, výstavu i opakovaně navštívit.

Co by si měli odnést z výstavy nejmladší návštěvníci, ti, pro které je devětaosmdesátý pouhou historií?
Mladí lidé, kteří byli v roce 1989 dětmi nebo se narodili ještě později, mohou na relativně malé ploše pochopit kontext, historické souvislosti, a hlavně vidět příběh roku, který zásadně změnil Evropu k lepšímu. A sluší se ještě jednou připomenout, že téměř bez násilí, což považuji za unikátní historický fakt.

Komentáře

zpět na článek