metro.cz

Milostné vzdechy sousedů zákony neutiší, říká právník

  8:20
Deník Metro oslovil právníka Jana Lukeše s otázkou, jak by se dal v Praze vyřešit problém s takzvanými „královnami soulože“. Téma, které se s příchodem horkých měsíců v ­hlavním městě řeší především na sídlištích a vnitroblocích.
Pražané si stěžují na vzdychání. Řeší to i letáky. | foto: Profimedia.cz

Jak spolu mají sousedé vycházet, když kvůli otevřeným oknům slyší od vedle často i takové chvíle, které by měly zůstat důvěrné? „Nahlas v noci po dvaadvacáté hodině křičet můžete, pokud tím neobtěžujete nad míru přiměřenou poměrům sousedy a nerušíte noční klid,“ říká pro deník Metro právník Jan Lukeš s tím, že pokud si stěžujete špatně, můžete si i sami naběhnout.

Na sociálních sítích se rok co rok rozjíždí plamenná diskuze o takzvaných „královnách soulože“. Jednu mají například v Praze 7 a ­znají ji tu i radní. Jaký zákon danou problematiku řeší?
Obrana proti hluku má několik rovin. Zaprvé soukromoprávní, která vychází z ustanovení §1013 odst. 1 občanského zákoníku. Toto ustanovení umožňuje vlastníkovi domáhat se zdržet se všeho, co působí, že hluk vniká v­míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Na základě tohoto ustanovení se podle soudních rozhodnutí může domáhat žalobou ochrany i vlastník či nájemce bytu, a to i proti jinému nájemci či vlastníkovi jiného bytu. Důležitá je právě ona míra přiměřená poměrům, tedy musí jít opravdu o hluk nepřiměřený poměrům. Pokud je rušen nájemce, může se nájemce domáhat u svého pronajímatele, aby zajistil možnost řádného užívání bytu bez toho, aby do výkonu nájemcova práva nebylo zasahováno a aby zajistil po dobu nájmu v domě náležitý pořádek.

A ta druhá rovina?
Druhá rovina je veřejnoprávní. Porušení nočního klidu je přestupkem proti veřejnému pořádku podle §5 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Za tento přestupek lze uložit pokutu do deseti tisíc korun a v případě opakovaného porušení nočního klidu po nabytí právní moci předchozího rozhodnutí o stejném přestupku může být udělena pokuta až patnáct tisíc. Doba nočního klidu je podle §5 odst. 6 zákona o některých přestupcích doba od dvaadvaceti hodin večer do šesti ráno.

Může tedy někdo někomu zakázat v noci hlasitě křičet například při sexu?
Pokud vás sousedé ruší ze spaní a jde o soustavný či opakovaný problém, tak můžete věc oznámit na policii nebo obecní policii, která by měla věc prošetřit a předat k řešení obecnímu úřadu. Jinak se také můžete domáhat zdržení se působení hluku již zmíněnou žalobou. Rušení hlukem by však muselo být podstatnější a dlouhodobé.

Deník Metro se v minulosti setkal s tím, že na sebe sousedé kvůli hlasitému sexu vzájemně píšou udání, různé vzkazy na chodbách a podobně. Jaké má člověk zákonné možnosti, jak se proti opakujícímu se nočnímu hluku bránit?
Pokud by toto skutečně někdo chtěl řešit, tak nejspíše nepůjde o obtěžování hlukem, ale může jít o přestupek podle §5 odst. 1 písm. e) zákona o některých přestupcích, a to vzbuzení veřejného pohoršení, ačkoliv ani porušování nočního klidu nelze vyloučit. To záleží na okolnostech. Určitě to nedoporučuji řešit různými vzkazy na chodbách, které podle jejich obsahu mohou pak být naopak přestupkem proti občanskému soužití podle §7 odst. 1 zákona o některých přestupcích.

Takže není ze zákona možné obviňovat sousedy prostřednictvím nástěnky ­na chodbě?
Pravidla přímo pro oslovování nástěnkami na chodbě předpisy stanoveny nejsou, mohou být stanoveny předpisy či rozhodnutími společenství vlastníků či jejich orgánů. V každém případě je rozhodně třeba se vyvarovat vzkazů, které by mohly jiného pomlouvat, ubližovat jim na cti, zesměšňovat, hrubě urážet nebo jinak hrubě napadat, neboť takové jednání může být již zmíněným přestupkem proti občanskému soužití a případně až trestným činem pomluvy, pokud by šlo o nepravdivý údaj.

Co když mám jako soused podezření, že se vzdychání sousedů řekněme zvrhlo v násilí?
V případě, že byste se takto skutečně hodnověrně dozvěděl, že došlo k vraždě, těžkému ublížení na zdraví, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení nebo týrání svěřené osoby, tak dokonce jste povinen tuto skutečnost oznámit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a ­samo neoznámení je trestným činem, pokud byste o­ spáchání těchto činů měl jistotu. Jinak je to citlivá otázka, kdy je potřeba vyhodnotit, co jste skutečně slyšel nebo neslyšel. Nechcete se také dopustit křivého obvinění z přestupku nebo trestného činu adresným jmenováním někoho konkrétního, takže zřejmě ve vážnějším případě je řešením nahlášení na policii, že z jiného bytu je slyšet podezřelý hluk.

Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek