metro.cz

Teplé počasí a daleké cesty. Lidé s žilní nedostatečností by se měli mít na pozoru

  6:18
Léto je pro tělo náročné období, především když teploty stoupají nad 30 stupňů. K tomu dlouhé sezení v práci nebo při cestě na dovolenou a žilní problémy jsou tu. Jak se projevují a jak se jim vyhnout? Odpovídá Lubomír Blaha, primář centra cévní a miniinvazivní chirurgie a zároveň primář vaskulárního centra Nemocnice Podlesí v Třinci.
Lubomír Blaha | foto: Archiv

Proč je léto pro žilní systém horší než zima?
Teplo způsobuje rozšíření žil, což zhoršuje již tak narušenou správnou funkci žilní pumpy. V dolních končetinách je tím pádem větší objem tekutin – krve, lymfy i tkáňových tekutin, které nejsou efektivně exportovány centrálně směrem k srdci. Tento stav může způsobit zhoršení nebo objevení se potíží, jako je pocit těžkých nohou, bolesti, otoky, noční křeče nebo rychlejší růst křečových žil. Také se zvyšuje riziko zánětu povrchových žil.

Co žíly a cestování?
Celý problém cestování je v tom, že se při dlouhých cestách autobusem nebo letadlem poměrně nehybně sedí se spuštěnýma nohama a nejsou zapojeny svaly, které pomáhají žilám vypuzovat krev směrem k srdci. Dochází ke zpomalení toku krve v žilách a tkáních dolních končetin. Krev v žilách proudí směrem k srdci pomaleji a mohou se tvořit otoky, objevit se bolesti nohou a je to riziková situace pro vznik hluboké žilní trombózy – tedy sražení krve v hlubokých žilních kmenech dolních končetin.

Druhým rizikovým faktorem pro vznik trombózy při cestování je nedostatečná hydratace – lidé často při dlouhé cestě málo pijí. Snad aby neobtěžovali ostatní nutností „čůracích“ zastávek. Pomaleji proudící krev je pak navíc i hustější.

Zmínil jste žilní trombózu. Jak je nebezpečná?
Žilní trombóza může pacienta vážně ohrozit na zdraví a životě. Riziko tkví jednak v dlouhodobém závažném postižení funkce žil dolních končetin a jednak v možnosti embolizace, tedy vmetení, krevních sraženin ze žil dolních končetin až do plicní tepny, kterou mohou sraženiny více či méně ucpat – a to již může, při masivní embolii, ohrozit bezprostředně život pacienta.

Jak je možné se tomu vyhnout?
Pohybem. Zapojovat svaly dolních končetin – třeba jen opakované aktivní pohyby v kotníku. Projděte se po letadle či autobusu a dostatečně pijte. Využijte zastávek k pohybu mimo autobus. Pokud to jde, zvedněte nohy nad podložku do horizontální polohy. Další důležitou věcí je přijímat dostatek tekutin.

Jak poznám, že se něco děje a kdy je čas vyhledat lékaře?
Pokud máte náhle vzniklý otok lýtka nebo celé dolní končetiny, bolesti – nejčastěji v lýtku spolu s pocitem těžké dolní končetiny a často výrazné bolesti při chůzi, pak je jistě na místě navštívit lékaře, protože toto jsou klinické známky možné hluboké žilní trombózy.

Ne vždy tomu tak ale je. Někdy jde o projev funkční žilní nedostatečnosti, který zase po konzervativní terapii a režimových opatřeních spontánně odezní. To však někdy rozliší až odborné vyšetření včetně ultrazvukového zobrazení žil.

Zarudnutí, zduření a bolestivost lokalizovaná v podkoží někde na dolní končetině zase může znamenat povrchový žilní zánět, který nemívá tak závažné konsekvence jako hluboká žilní trombóza. Nicméně by měl být řádně léčen a kontrolován lékařem, protože za určitých okolností může přejít do hluboké žilní trombózy. 

Autor:
zpět na článek