Sucho a vedra zvyšují zájem o pojištění úrody či drůbeže

Vyprahlá pole a louky, nebo naopak nenadálé přívaly dešťů s krupobitím, které zničí budovy i úrodu. Nevšímají si toho jen klimatologové.

„Pojišťujeme i proti suchu a právě o pojištění tohoto druhu je v posledních letech zvýšený zájem,“ řekl deníku Metro Marek Bizoň, ředitel Agra pojišťovny. Ta se specializuje na pojišťování zemědělských podniků a farem a všeho, co se týká možných škod spojených s tímto oborem. „Je vyšší zájem také o základní pojistky týkající se třeba krupobití a požárů,“ doplňuje Bizoň.

Počasí na plátnech kin Katastrofické snímky, kdy lidstvo ničí civilizační klimatické změny, jsou vděčným a stálým námětem. Den, kdy Země vzplanula (1961). Jeden z prvních „klimatických“ katastrofických snímků. Země tentokrát nemrzne, ale naopak se výrazně přehřívá. Den poté (2004). Příčinou náhlého poklesu teploty hluboko pod nulu po celé planetě je porušený koloběh vody. Nastává nová doba ledová, naděje však neumře. Potopa (2007). Ničivá vlna zasáhne ústí Temže a zaplaví Londýn. V jedné z hlavních rolí se objevil i představitel detektiva Hercula Poirota David Suchet.

Negativní vliv změn v počasí zaznamenává ministertvo zemědělství. Kvůli kůrovcové kalamitě, za níž je dlouhodobé sucho, se letos uvažuje o kompenzacích pro majitele lesů až ve výši dvou miliard. Stejnou částku za škody způsobené suchem už rolníkům resort vyplatil loni. Byl to takřka dvojnásobek sumy, kterou kompenzovalo ministerstvo sucho v roce 2015. Peníze jsou vypláceny přes Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství. Náhradu lze vyplatit v případě, kdy sucho zničí přes třicet procent roční produkce v cenách předchozích tří let.

Běžné komerční pojišťovny se na neúrodu ze sucha nezaměřují. Pamatují ale na živelní pohromy, které postihují i pěstitele a chovatele.„Situace se živelními pohromami v posledních letech skutečně eskaluje,“ potvrzuje stav Jan Marek z pojišťovny Generali. Týká se to třeba vinařů. „Nabízíme pojištění úrody proti mrazu,“ říká Marek. V případě nenadálých mrazů pomůže pojistka ekonomicky zajistit přežití vinařství. „Stále víc tropických dní v Česku zvyšuje zájem o pojistky proti úhynu drůbeže, chovatelé ho využívají stále častěji,“ komentuje tendence v pojišťovnictví Marek. Letos už řešili úhyn více než 15 tisíc kusů drůbeže.

Změny počasí se netýkají jen neúrody. Extrémy, jako vichřice nebo krupobití, nutí firmy i občany pojišťovat si majetek proti těmto událostem. „Z letošních červencových bouřek evidujeme v majetkovém pojištění škody za dvacet milionů korun,“ říká mluvčí pojišťovny Renata Čapková. Její slova potvrzují údaje České asociace pojišťoven. „Vichřice a krupobití představují čtvrtinu evidovaných škod na majetku,“ vysvětluje Jaroslav Urban, analytik této asociace.

Nejčastěji ale oslovují lidé pojišťovny po velkých katastrofách. „Větší vlny zájmu jsme registrovali v souvislosti s velkými povodněmi v letech 1997 a 2002,“ říká mluvčí Uniqa pojišťovny Eva Svobodová.

Kroupy a vichřice 1,2 Škody na majetku způsobené nepříznivými výkyvy počasí v první polovině letošního roku přesáhly jednu miliardu korun. Jedná se, podle statistiky České asociace pojišťoven, o rekordní výši od roku 2011, kdy jsou tyto škody detailně sledovány. Miliardovou hranici překročily škody, především od vichřic a krup, také v roce 2016.