metro.cz

Příkopy jsou plné plastových obalů. V Česku se o zálohách na petky stále vedou diskuse

  8:49
Spory o to, jestli zavést zpětné vykupování plastových nápojových obalů, nebo zůstat u prověřeného vyhazování do žlutých kontejnerů, vzbuzují mezi zastánci a odpůrci stejné emoce, jako mezi vyznavači cigaret a bojovníky proti tabáku.
Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Na jedné straně jsou výrobci nápojů a obchodníci, pro které by nákup vratných automatů a zajištění skladovacích prostor znamenaly nemalé finanční náklady. Na druhé straně zastánci ekologie a udržitelné výroby. Jedním z častých argumentů ekologů je to, že naše příroda je zavalená PET láhvemi. „Mnohé studie týkající se znečištění plasty obsahují řadu nepřesností,“ argumentuje Pavel Peterka, analytik zabývající se odpadovým hospodářstvím. To, že vnímáme plastový odpad kolem sebe podle něho ještě neznamená, že jsme jím doslova zavaleni.

Evropská směrnice

10

Zálohování PET láhví funguje zatím v deseti evropských státech. V roce 2022 se jako první ve střední Evropě připojí Slovensko. Do roku 2025 mají státy EU zajistit 77procentní návratnost plastových láhví.

Iniciativa Zálohujme udává, že ročně zůstane v přírodě téměř 1900 tun PET láhví. „To by znamenalo, že se v současnosti nachází v Česku ve volné přírodě přes 1,2 miliardy PET láhví,“ uvádí analytik Peterka. Podle takového výpočtu by na ploše Česka měly v každém čtverci 10 krát 10 metrů ležet dvě pohozené plastové láhve. V rozpoznatelné vzdálenosti by tak měl každý člověk vidět kolem sebe téměř 160 kusů petek.

Nicméně EU trvá na tom, aby se v dohledné době většina PET láhví vracela do recyklace ne přes žluté kontejnery, ale přes vratné automaty. Výši zálohy za jednu láhev si mohou jednotlivé státy určovat samy. Například v Chorvatsku dostanete zpětně v přepočtu necelé dvě koruny, ve Finsku, podle velikosti obalu, až deset korun. Slováci, kteří zavedou zálohy za tři roky, plánují vracet za kus asi 2,60 koruny. Za vrácenou láhev nemusí spotřebitel dostat pouze peníze. V Římě obdrží v metru po vhození do automatu člověk jízdenku.

Zálohovací systém byl v Evropě v počátcích předmětem zájmu podsvětí. „Albánské gangy dovážely do Německa láhve, které se vyráběly v Polsku jenom proto, aby se do nich neplnily nápoje, ale vkládaly se do vratných automatů,“ připomíná Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Cena láhve se pohybovala v haléřích, při jejím výkupu se zisk u jediného kusu počítal kolem dvou až tří korun. 

Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek