metro.cz
Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Češi cyklisté se na auta zlobí, jako řidičům jim ale kola vadí

  11:52
Kola kupujeme jako o život. Na cestu do práce je však používáme jenom zřídka.

Podle posledních údajů Klubu českých turistů má Česko přes 37 tisíc značených cyklotras. Ale asi jen desetina z nich vede po samostatných cyklostezkách, které jsou vyhrazené jen bicyklům nebo ještě chodcům. Cyklostezky jsou často přeplněné i proto, že většina lidí se na kole do běžného provozu stále bojí. Důvodů je víc. Naznačuje to i poslední průzkum agentury STEM/MARK.

Například spokojenost s množstvím cyklostezek a jejich kvalitou projevuje necelá pětina českých cyklistů. K největším nešvarům, kterých se čeští automobilisté dopouštějí a které cyklistům vadí,patří, že auta většinou nedodržují minimální boční odstup od cyklisty, když ho předjíždějí. Ten by měl být minimálně metr a půl. Což lze ale někde s ohledem na hustý provoz a šířku vozovky jen stěží dodržovat. To vede ke konfliktům, případně nehodám. „Téměř devadesát tři procent dotazovaných vnímá napětí mezi řidiči a cyklisty,“ uvádí Magda Nagy z marketingové komunikace společnosti Continental. Ta připravila průzkum týkající se soužití motoristů a lidí jezdících na kole společně s uvedenou agenturou.

Inspirace z Nizozemí

  • Lepšímu soužití automobilů s bicykly by prospěla nejen tolerance, ale i některé fígly. Z obou stran. Týká se to například vybavení kol nebo chování řidičů.
  • Pro cyklisty je nepříjemné, když při jízdě podél zaparkovaných aut řidič otevře dveře vozu. Může při tom dojít i ke smrtelnému zranění cyklisty. 
  • Odborníci doporučují pravidlo takzvaného holandského chvatu. Při vystupování otevírá řidič dveře vzdálenější rukou, musí se natočit a přitom má lepší výhled z auta a za něj.
  • Cyklisté často hřeší na osvětlení kola, a to nejen ve tmě. Vyplatí se totiž mít zapnuté výrazné přední i zadní osvětlení, zvláště na podzim nebo na jaře ráno a k večeru. Slunce je nízko nad obzorem a může řidiče oslňovat.

„Tři pětiny dotázaných zažily za poslední rok situaci, kdy řidič omezil nebo ohrozil cyklistu, a naopak, kdy cyklista omezil řidiče automobilu,“ upřesňuje Nagy. Zajímavé je, že zhruba tři čtvrtiny z těch, které tazatelé oslovili, patří současně mezi aktivní motoristy a stejně aktivní cyklisty. Řada Čechů je tak v postavení, kdy mají na některé situace rozdílný názor, pokud je vnímají jako řidiči anebo jako cyklisté. Týká se to například alkoholu na silnicích.

Velkým tématem je totiž pro české cyklisty možnost legálně při jízdě konzumovat alkohol. Přitom pití a řízení auta většinou odsuzují. Jako cyklisté jsou však tolerantnější. Alkohol mimo volant má u nás své zastánce i odpůrce. Minulý týden odmítli poslanci novelu, která mohla prolomit tabu alkoholové konzumace na vodě i v sedle kola. Toleranci alespoň půl promile chtěla jen necelá třetina zákonodárců z dolní komory českého parlamentu. Senát přitom odsouhlasil změnu zákona již loni v listopadu.

„Hodnotu půl procenta považuji za zcela bezpečnou, dokonce ještě s rezervou,“ vysvětluje senátor Jaroslav Malý, který dává za příklad sousední Německo a Rakousko, kde je malé množství alkoholu za řídítky kola povolené. Senátor by naopak prosazoval spíše povinné nošení ochranné cyklistické helmy, které je u nás pro lidi nad osmnáct let nepovinné.

Jinak ovšem vidí cyklisty a alkohol šéf resortu zdravotnictví. „Každý čtvrtý cyklista, který bourá, je opilý. Není to věc, která je marginální. Není to imaginární problém,“ argumentoval ve prospěch nulové tolerance ministr Adam Vojtěch. V Evropě však většina zemí alespoň malé množství alkoholu u řidičů povoluje. 

Komentáře

zpět na článek