Česko je černá díra na hliníkové plechovky

„Jedním z mýtů je, že plechovek je málo,“ říká Jan Langhans, majitel firmy ViWine vyrábějící víno v plechovkách. „Jenže například ve Spojených státech se dnes prodává v plechovkách celá polovina vín v této zemi,“ vypočítává Langhans. Jeho firma v porovnání s velkovýrobci produkuje jen zlomek nápojů v hliníkových obalech, přesto se jednoznačně přiklání k zavedení poplatku za tyto obaly, stejně jako za skleněné láhve. Současný systém speciálních odběrních kontejnerů na plechovky je podle něj problematický. Především pro jejich nedostatek.

Kde není kontejner, tam není ani motivace
Počet šedých kontejnerů na plechové a hliníkové obaly, ve srovnání se žlutými kontejnery na plasty, je naprosto zanedbatelný. „Na konci roku 2018 bylo v Česku přes 176 tisíc žlutých, ale jen něco málo přes sedm tisíc šedých kontejnerů,“ vysvětluje Vojtěch Vosecký, nezávislý expert na cirkulární ekonomiku. Odkazuje na průzkum, který nedávno pro organizaci Zálohujme.cz zpracovala agentura STEM/MARK.

Aluminiové plýtvání Zkušenosti z placeného odběru PET láhví a plechovek mají v některých zemích dobré. V Německu, Chorvatsku a Švédsku se daří vracet až 98 procent plastových láhví a plechovek od nápojů. V Česku se daří recyklovat necelých třicet procent hliníkových obalů.  Ztráta materiálu je tak více než 6500 tun hliníku. Dalo by se z něho vyrobit 263 milionů nových plechovek.  Hliník je opakovaně použitelný. Papír lze využít znovu asi šestkrát po sobě.

„Více než devadesát procent lidí se domnívá, že třídit a recyklovat nejen plasty, ale také plechovky by se mělo,“ říká Andrea Brožová ze Zálohujme.cz. Jenže výzkum došel i k závěru, že lidé plechové a aluminiové obaly netřídí, protože kontejnery na ně téměř nejsou.

Surovinu k recyklaci vozíme z ciziny
„Problém je i v tom, že lidé potřebují vidět výsledek svého snažení,“ argumentuje Alessandro Pasquale, šéf největšího středoevropského výrobce nápojů Mattoni. Právě tento výrobce je jeden z mála producentů balených vod u nás, který usiluje o zavedení vratné zálohy za plastové, případně i plechovkové obaly. Byla by tak větší šance, že se podstatná část nápojů distribuovaných v plastu nebo v plechu zase vrátí do jejich výroby. Pasquale tak naráží na praxi, kdy ne všechny vytříděné plastové láhve skončí v recyklačních linkách, nýbrž na skládkách, kde se mohou rozkládat celá staletí i déle. „V Česku je dost zpracovatelů plastů, ale surovinu dovážejí především ze zahraničí,“ dodává šéf Mattoni s pochvalou, že Češi patří v Evropě i ve světě k nejaktivnějším „třídičům“.

Není hliník jako hliník
V Česku v současnosti existuje několik firem vyrábějících hlavně hliníkové nápojové plechovky. Není tu ale žádná firma, která by tyto vytříděné obaly zpracovávala. Nejbližší továrna je v sousedním Německu, další třeba ve Velké Británii. „Zahraniční společnosti vyrábějí hliníkový plech i z recyklovaných plechovek, jenže u nás pak tyto obaly skončí spíš na té skládce než v kontejneru zase v uzavřeném recyklačním cyklu,“ podotýká Vojtěch Vosecký. Není prý ale ani záruka, že plechovky z šedých kontejnerů putují do recyklačních firem. Neválejí se sice po ulicích, ale mohou končit třeba i na skládkách. Místo toho, aby se dostaly do uzavřené cirkulární ekonomiky.

Většina na skládku 203 O tolik procent vzrostly prodeje nápojů v plechovkách v Česku za posledních deset let.  16 879 Tolik tun hliníkových obalů na nápoje se v Česku vyrobilo v roce 2018. Před deseti lety to bylo jen 9141 tun. 95 Tolik procent elektrické energie se ušetří při výrobě hliníkových plechovkových obalů na nápoje z recyklovaných materiálů.

„Z technického hlediska se tenký hliníkový plech zpracovává při menších teplotách než například hliníkový blok automobilových motorů a dochází při tom ke ztrátám,“ říká Jan Langhans. Když proto není v Česku dost takové suroviny, není ani zájem o její další zpracování. „Před časem se velká americká firma, která se zabývá recyklací plechovek, zajímala o tento druh byznysu v Česku,“ řekl deníku Metro Jan Langhans. Vybudovali by prý u nás továrnu, která by vyráběla aluminiový plech i z posbíraných obalů, ale není tu vybudovaná dostatečná sběrná síť.

První vlaštovka po roce uhynula
„Například Polákům se vyplácí, i když také nemají zpracovatele, vozit aluminiové plechovky až do Anglie,“ připomíná Langhans. Jeho firma se loni pokusila vybudovat zpětný odběr plechovek od svých nealkoholických nápojů za symbolickou korunu, hlavně v multikinech. Obaly odváželi ke zpracovatelům hliníku v Německu. Nápad však zatrhlo ministerstvo životního prostředí. „Neměli jsme certifikát specializované odpadové firmy, dostali bychom vysokou pokutu,“ doplňuje Langhans již uzavřený projekt na zálohovaný odběr plechovkových nápojů.