Digitální století střihnuté papírovým. Tak hovoří lékaři o elektronické neschopence

„Když vypisujete denně několik neschopenek, ať v počítači, nebo na papíru, je to ztráta času, místo abyste mohli léčit,“ komentuje spory kolem e-neschopenky Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. „Děláme vlastně práci za Českou správu sociálního zabezpečení, respektive za ministerstvo práce a sociálních věcí, které má tuto agendu na starosti,“ dodává Šonka.

Upapírovaní praktici 90 Zhruba tolik tisíc hodin stráví praktičtí lékaři ročně vypisováním neschopenek pro pacienty lékařů specialistů.  Dosud totiž neschopnost zahajuje a ukončuje praktik, i když třeba nemocného léčili na chirurgii, ortopedii nebo u zubaře. To by mělo definitivně od 1. ledna 2020 skončit, neschopenky musejí vydávat i odborná lékařská pracoviště.

Praktičtí lékaři, na jejichž bedrech leží v Česku naprostá většina vydávání neschopenek, nebrojí proti elektronické podobě jako takové. „Elektronický recept také neměl od začátku příznivce, lékaři však dostali rok na zaběhnutí, kdo chtěl, vydával recepty papírové, a nikdo nikoho nepokutoval a dnes už systém běží,“ říká Roman Houska ze Společnosti pro všeobecné lékařství. „Byli bychom rádi, kdyby dal ministr zdravotnictví lékařům podobnou toleranci i pro e-neschopenky, jako byla pro e-recepty. Nyní měli možnost vyzkoušet si e-neschopenku někteří lékaři, od prvního ledna příštího roku by měla běžet naostro pro všechny lékaře. Naštěstí k tomu není potřeba žádný nový modem nebo další zařízení, jen software,“ připomíná předseda praktických lékařů Petr Šonka. Jenže praktické lékaře trápí jiné věci.

Jako z pohádky Zavádění e-neschopenky připomíná pohádku o Pyšné princezně. Král slibuje odvolané a odvolává slíbené. První elektronická neschopenka spatřila světlo světa v roce 2011 bez konzultace s lékaři. V roce 2013 byla tehdejší e-neschopenka zrušená. Nová e-neschopenka je variací té původní z roku 2011.

„Nám vadí, že vlastně poneseme náklady na vydávání, musíme si zakoupit za několik tisíc korun příslušný software a měsíčně ještě platit nějaký poplatek,“ argumentuje lékař Houska. Přitom například neschopenku pro bezdomovce dostanou lékaři od pojišťovny zaplacenou. Letos je poplatek 92 korun, příští rok stoupne na devadesát devět. Jenže neschopenky pro lidi bez domova jsou zanedbatelnou částí všech neschopenek, kterých se ročně vydají v České republice téměř dva miliony.

„Navrhovali jsme za neschopenku sto korun. Poprvé, když ji vydáváte, podruhé, když je neschopnost dlouhodobá a musíte ji potvrdit, že stále běží, a pak při jejím ukončení,“ dodává Houska. Pokud se však jedná o neschopenku v trvání několika dnů, stačí neschopnosti jen zahájit a pak zase ukončit.