Malý krámek za školou v Poniklé skrývá někdy až neuvěřitelné tvary ze skleněných perliček různých barev. Na první pohled je nerozeznáte od korálků, ale záhy se můžete dozvědět, kolik práce se za každým kouskem skrývá, než jej někdo navlékne. V rodinné firmě Rautis se lze setkat s jedinečným řemeslem foukání skleněných perlí a výroby perličkových vánočních ozdob, které má v Poniklé tradici už od roku 1902.
„Jsme poslední firmou na světě, které se podařilo zachovat staré technologie a udržet výrobu stále aktuální a živou,“ říká Marek Kulhavý z vedení firmy. Od roku 2015 je tato tradice zapsaná na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky, od roku 2017 je evidován návrh na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO, rozhodnuto bude v listopadu příštího roku.
Zkuste si toChcete-li si i vy vyzkoušet workshop, je to dostupné i pro veřejnost. Stačí si zarezervovat termín na webu www.rautis.cz, stejně jako pro exkurzi po výrobě. |
Svou návštěvu začínám exkurzí s průvodcem Kubou. Ten nám napřed ukazuje, jak se ze skleněných tyčinek vyfoukávají jednotlivé perličky. „Každý sklář se vytvarování formy učí zhruba půl roku, aby to dostal, jak se říká, do ruky,“ vysvětluje Kuba. Sám nám ukazuje, jak se to dělá, zároveň dodává, že skláři svou práci dělají na plný úvazek, ale doma.
Do dílen dodávají už objednané vyfoukané tyčinky s perličkami. Poté v domě vedle prodejny jednotlivé tyčinky speciálním roztokem zevnitř stříbří, v další dílně je barví, v jiné zase malují či posypávají flitry. Až pak jdou jednotlivé komponenty opět k externistům, kteří je sestavují opět doma. Základní hvězdičky, jež si poté zkusím, trvají zkušenému asi dvě minuty. Každý kousek v obchodě projde něčí rukou zhruba dvanáctkrát. Poté si jdu do prodejny ve workshopu zkusit, jak se ozdoby sestavují.
Kromě průvodce Kuby, který nám je i zde nápomocen, nám majitel Marek Kulhavý vypráví, jak firmu převzal v roce 2000, v době, kdy byl skoro stoprocentní export do USA. Nyní vyváží asi třicet procent, některé kousky například i do balkánských států, kde se stejně jako na Moravě stávají součástí výzdoby tradičních krojů.
Pro svou tvorbu si vybírám pro začátek hvězdičku ve své oblíbené stříbrno-fialové barevné kombinaci. Ačkoli se jedná o skleněné komponenty, jsou pro práci pevné. Drobná a nimravá práce, ale ve skupince se u toho dobře bavíme a hecujeme. Po drobných opravách od pana Kulhavého jsem u cíle, u hvězdičky, která bude ozdobou na mém stromku. Prý by se neztratila ani na nějakém trhu. Zkouším tvořit ještě dál a další si beru domů v takzvaném hobby setu, kde jsou připravené komponenty na konkrétní ozdoby. Už vím, co letos dostanou přátelé k Mikuláši – kousek originálně mnou sestavené tradice, křivé a šišaté, ale z lásky. Hezké Vánoce!