metro.cz

Knihovny našly recept, jak se udržet v digitální době naživu

  8:26
Knihovny nejsou mrtvé! I v digitální době si Česko udržuje jejich hustou síť, a to i přesto, že půjčování klasických knih už tolik netáhne. Co je tedy drží nad vodou? Deník Metro zjistil, že se stále víc prosazuje zájem o e-knihy a nejrůznější akce, které knihovny pořádají.
Nová knihovna v Hrádku nad Nisou | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Například Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně si pochvaluje neutuchající přízeň pravidelných čtenářů. Jejich počet se pohybuje stabilně nad čtrnácti tisíci. „Počet nepravidelných čtenářů a množství výpůjček klasických dokumentů a knih sice klesá, ale roste zájem o e-knihy,“ říká pro deník Metro Gabriela Winklerová, projektová manažerka zlínské knihovny. Podle ní počet výpůjček elektronických knih stoupl meziročně o třicet procent. „Zvyšuje se také počet těch, kteří dorazí na vzdělávací a kulturní akce,“ dodává Winklerová. To ilustruje obecný trend, že z pouhých „skladišť“ knih se knihovny leckde mění ve významná kulturní centra.

Digitální zájem zaznamenává i Městská knihovna Praha. Přesná čísla výpůjček za uplynulý rok sice ještě nemá k dispozici, ale předběžné údaje jsou potěšující. „Počet e-knih stahovaných z našeho webu byl o polovinu vyšší než rok předtím,“ potvrzuje Lenka Hanzlíková, mluvčí pražské knihovny. Předloni si čtenáři stáhli téměř jeden a půl milionu výpůjček. Knihovně sice pokleslo množství fyzicky vypůjčených výtisků, přibyli však registrovaní čtenáři. Ročně uspořádá tato instituce ve všech pobočkách více než čtyři tisícovky akcí pro návštěvníky.

Mírný nárůst čtenářů i návštěvníků registrují v brněnské Knihovně Jiřího Mahena. Také tady podporují zájem o literaturu doprovodnými akcemi. Těch ročně uspořádají více než tři tisícovky. „Co se týká výpůjček, je trend mírně klesající. Je to také z finančních důvodů, je méně peněz na nákup nových titulů,“ konstatuje Alena Šedivá, mluvčí Mahenovy knihovny v Brně.

A co v českých knihovnách v posledním období nejvíc letí? „Nejpůjčovanějším titulem byly Bábovky Radky Třeštíkové,“ uvádí mluvčí pražské knihovny. Hned na třetím místě mezi e-knihami ve zlínské knihovně figuruje její Veselí. Mezi papírovými tituly tu zvítězila kniha Do posledního dechu: další případ Eriky Fosterové od Roberta Bryndzy. V Ostravě je sice na prvním místě Hana od Aleny Mornštajnové, ale od druhého do sedmého místa je hned několik hojně půjčovaných titulů od Patrika Hartla a Radky Třeštíkové.

Tradice knihoven začala už v prvních letech československého státu v roce 1918. Například na sklonku 30. let minulého století bylo v republice kolem šestnácti tisíc knihoven. Momentálně spravují obce v Česku okolo 5300 poboček.

Hity veřejných výpůjček

  • Výpůjčky často kopírují statistiky nejprodávanější titulů.
  • Velký zájem je v oblasti literatury faktu a memoárů o téma holokaustu, například Tatéra z Osvětimi nebo Ženy z bloku 10.
  • Zájem se nevyhýbá ani Patriku Hartlovi, třeba jeho Okamžikům štěstí. Například v Mostě byla loni jednou z nejpůjčovanějších Jiná Gabriela Koukalová.
Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek