Byt hledáme podle spotřeby, ale kupujeme ho podle peněz

Od letoška musí všechny novostavby v Unii, tedy i v Česku, splňovat velice přísná pravidla. Budovy by měly mít v podstatě nulovou energetickou náročnost. Nařízení platí v celé Evropské unii a jednotlivé státy musely upravit pravidla pro stavbaře. U nás to stanoví konkrétně vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.

Techničák pro bydlení 2000 Tolik může stát průkaz energetické náročnosti budov (PENB) pro byt, ale i pro menší rodinný dům. Rozptyl cen je v Česku u zpracovatelů hodně široký. U vily se můžete dostat i na 12 tisíc korun. 10 Tolik let má energetický průkaz platnost.

Byť většinu z nás zajímá, kolik mu doma proletí „komínem“, radiátory nebo přes všechny elektrické spotřebiče, při nákupu bydlení to ještě není priorita. Byť prodejce nemovitosti musí zájemci předložit energetický průkaz o tom, jak moc nebo málo je stavba energeticky náročná. „Troufám si říci, že energetický průkaz vypovídá o skutečné náročnosti zhruba z osmdesáti procent a pro klienty není sám o sobě příliš důležitý,“ řekla deníku Metro Renáta Lichtenegerová, mluvčí M&M Reality. Při nákupu ale vždy rozhodují peníze, které lidé v daný okamžik na nákup bydlení mají. „Když potřebuje klient tři pokoje a nezvládne financovat jiný byt, koupí byt v paneláku. Dá přednost tomu, který je zateplený a má plastová okna,“ dodává Lichtenegerová. Jestli je ale v kategorii E nebo D, je pro zájemce podružné. Navíc u bytových domů se energetický průkaz zpracovává pro celou stavbu, jednotlivé byty se v náročnosti vytápění mohou výrazně lišit.

Energie co nejblíž Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II) Budovu s téměř nulovou spotřebou definuje jako budovu, „jejíž energetická náročnost je velmi nízká“.  „Téměř nulová či nízká spotřeba má být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí.“

„U momentálně nabízených bytových domů nabízíme druhou nejnižší energetickou náročnost B,“ uvedl pro deník Metro Radek Ježdík, mluvčí společnosti Central Group. Snaží se tak vyhovět obecné poptávce po úsporném bydlení. „Takzvané pasivní domy v energetické třídě A požaduje v tuto chvíli jen zanedbatelné procento lidí. většina si totiž uvědomuje, že výrazně zvýšené náklady na nákup takového bytu nemají v rozumné době v podobě úspor za energie a vytápění ekonomickou návratnost,“ říká Ježdík.

Konkrétní postřehy z „terénu“ popsala pro deník Metro makléřka Monika Maděrová ze společnosti RE/MAX. „Energetický průkaz řeší klienti hlavně u rodinných domů po rekonstrukci či u novostaveb,“ říká Maděrová. V případě bytů je prý zajímá více vyúčtování za předchozí roky a výše záloh. „Třída energetické náročnosti, jak ji uvádí průkaz, takové informace neposkytuje. Setkáváme se ale i s tím, že zájemci v mnoha případech průkazům nerozumějí a nevědí, jaké informace z nich mohou vyčíst a co dané energetické třídy ovlivňuje,“ připomíná Maděrová.

Povinnost pořídit průkaz energetické náročnosti budov mají majitelé nemovitostí od roku 2015, pokud je prodávají nebo pronajímají. Musí ho mít i všechny novostavby nebo nemovitosti užívané státem.