Nová nařízení vlády a ministerstva zdravotnictví pro ochranu zdravotníků zasahují těhotné ženy, které se připravovaly na porod. „Ženy se bojí, jak to zvládnou. Řeší i smutek z toho, že se těšily společně se svými muži na narození děťátka. Jestli budou moct mít u sebe děti po porodu, jestli budou muset rodit v rouškách a jestli to udýchají, také řeší riziko nákazy v porodnicích,“ obrací se matky na Jitku Čejkovou, dulu s téměř dvacetiletou praxí.
Nelehkou situaci ohledně porodů vnímá i dula Katka Vávrová: „Naštěstí je zde možnost bezplatných konzultací s dulami či komunitními porodními asistentkami (PA), které ženám mohou pomoci novou situaci zpracovat a ujistit je v jejich kompetencích.“
Ambulantní porodyJak se na ně připravit?
|
Podmínky v porodnicích se mění ze dne na den. Matky musí počítat s variantou, že téměř celý porod a čas strávený na šestinedělí budou mít na obličeji roušku.
Otcové mohli být u porodů posledních dvacet let. „Porodnický personál je víceméně zvyklý, že tam ti muži jsou,“ říká Alžběta Samková, porodní asistentka, která působí v Nemocnici Na Bulovce a má za sebou dlouholetou praxi v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Navíc je personál porodnic ve stresu ze samotného koronaviru.
Partneři a doprovody jsou často pro rodičky dobrou podporou, vytvářejí skvělý servis, bezpečí a leccos mohou i ohlídat. „Porodní asistentka nemocnice nemůže být u rodičky celou dobu a žena je na porodním pokoji v mezičase sama,“ doplnila Čejková. Podle ní partner zajistí jídlo, pití, masáže zad, pomůže do sprchy, žena se o něj může opřít, zavěsit, pomůže jí, aby nezpanikařila, aby dobře zvládala porodní kontrakce dechem, navádí ji na uvolnění a odpočinek. Otec pomáhá tedy svou přítomností vydatně i personálu.
Vstřícným krokem je povolení přítomnosti otců po porodu na porodním pokoji na Bulovce, v Nemocnici Ostrava a Vítkovice. „Díky jeho přítomnosti může proběhnout bonding a dobrý první kontakt dítěte s rodiči,“ řekla Čejková. Nedostatek personálu vede v některých porodnicích k tomu, že jsou děti odnášeny dříve.
Mluví se o tom, že by u bondingu (prvotní proces utváření vztahu mezi maminkou a miminkem – pozn. redakce) mohli asistovat studenti medicíny, což dokazuje zvláštnost zákazu komunitních PA a dul u porodu. „Mohly by pracovat na dohodu o provedení pracovní činnosti a na každé porodnici bude, které duly a PA tam pustí,“ uvedla Samková. Někde vypomáhají i studující porodní asistentky. „Myslím, že by měly sloužit dvanáctky a zapojit se do týmu. Tím by se ušetřil i počet lidí na sále,“ dodala Samková. Nedostatek sester se snaží řešit také organizace Sestryvzáloze.info.
Situace ale přihrává poptávce po porodech doma a ambulantních porodech, kdy matky podepisují revers a nečekají v porodnici tři až čtyři dny, ale odchází po několika hodinách či dnech. Potvrzuje to i Jana Duřtová, PA specializující se na předporodní a poporodní péči. „Ženy hledají domácí prostředí. Ale rodit doma je nebezpečné, pokud se na to nepřipravují několik měsíců a nemají odborný doprovod. Je to zbrklé rozhodnutí,“ řekla Duřtová.
U ambulantních porodů chybí automatická provázanost poporodní péče. Rodiče si ji musí dopředu zajistit. Bohužel nedostatek pediatrů a současný stav, kdy mají zkrácenou pracovní dobu, chybí jim ochranné pomůcky a nikdo neví, kdo kdy skončí v karanténě, situaci komplikují. „Pomoct se snaží Unie porodních asistentek, která vytváří seznam asistentek, které dělají poporodní péči u matek i dětí a zajišťují odběry z patiček,“ říká Duřtová.
Prvorodičky by se neměly bát požádat o pomoc laktační poradkyně, pokud by kojení nezvládly ze začátku samy. „Hlídat se musí úbytek na váze, hydratace či žloutenka a mezi další rizika ambulantního porodu může patřit rozvinutí infekce po porodu u miminka. Další rizika je lepší ohlídat s pediatrem,“ uzavírá Duřtová.
Obavy a strach jsem zvládla. Nebyla jsem na to samaVčera okolo šesté ráno jsme přijeli s mužem do porodnice v Podolí. Přišel den D a moje obavy sílily. Budu rodit zase 26 hodin? Jak to sama zvládnu? V hlavě mi zněla rada mojí duly Katky Vávrové: „Ženy, vaše tělo ví, jak miminko porodit a vaše miminko ví, jak se narodit - i když je teď situace velmi náročná, nebudete v porodnici sama, po celou dobu s vámi bude vaše miminko - jste sehraný tým a společně to zvládnete!" Katku jsem ráno vzbudila a radila se s ni, jestli je ten správný čas vyjet. I když to byl můj druhý porod vše bylo jiné. Podmínky a plány se měnily každý týden. V rouškách jsme vstoupili hlavním vchodem, stihli nám změřit teplotu. A koronavirový dotazník muž musel už vyplnit sám. Kontrakce sílily rychle, sestřičky mi pomohly vystoupat schody k výtahu, a pak i na porodní pokoj. Tam se mě ujala už porodní asistentka K. Jindrová, která mi při každé kontrakci masírovala bedra. Pomáhala mě polohovat, dýchat, tlačily jsme společně. Její ochranitelské a radostné oči si budu pamatovat navždy. Ona asi spíš moje vytřeštěné oči vždy, když musela odskočit i k druhé rodičce. Roušku jsme měly skoro pořád, já ji sundala, až v závěru. Vyměnila jsem ji za kyslíkovou masku. Myslím, že jsme vytvořily s asistentkou a miminkem skvělý tým. A o tom to dnes je. Musíme si všichni pomáhat! Lucie Mottlová, redaktorka a matkou dvou dětí |