Jednou z neznámých klíčových informací je počet bezpříznakových osob, jejichž výskyt má významný vliv na dynamiku šíření onemocnění COVID-19 v Česku i v rámci jednotlivých krajů a lokalit. Studie SARS-CoV-2-CZ-Preval, která startuje zítra dopoledne (viz box), zásadním způsobem přispěje k ověření aktuální situace v Česku a bude sloužit k odpovědnému rozhodnutí o dalších krocích ke snížení dopadů této nemoci.
„Věřím, že zájem lidí zúčastnit se studie bude velký,“ říká v rozhovoru pro deník Metro děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno Martin Repko, který bude mít tuto velkou celostátní akci v regionu Brno a okolí na povel.
Na testování se budou podílet studenti vaší lékařské fakulty. Bylo těžké sehnat jich dost?
Naopak. Hlavní tíha bude na medicích vyšších ročníků, kteří budou zajišťovat odběry od účastníků studie. Máme ve spolupráci se Studentskou komorou akademického senátu opravdu dobře zorganizovanou databázi studentů a členové komory dokázali sehnat přes padesát mediků během několika hodin. Jejich role je zásadní a dané výkony ovládají.
Kolik času zabere každému příchozímu celý proces testování?
Ne déle než půl hodiny, z toho se patnáct minut bude čekat na výsledek samotného testování vzorku.
Jak se SARS-CoV-2 šíří
|
Brno je překvapivě co do počtu nakažených osob na sto tisíc obyvatel v tabulkách okresů hodně nízko, je srovnatelné například s okresem Příbram. Máte pro to vysvětlení?
Myslím, že obecně se podařilo nastavit celkově situaci tak, že máme čtyři regiony se sestupnou tendencí v míře promoření. Brno je na tom nejlépe, ale jasné vysvětlení nemám. Ale i to nám ukáže výsledek studie, jestli je nějaká skupina obyvatelstva imunitně silnější, nebo slabší.
Jak dlouho a kolik lidí se bude v Brně testovat?
Budeme testovat osm dní a měli bychom nabrat vzorky až kolem osmi tisíc lidí. Jediným omezením jsou takzvané kohorty neboli věkové skupiny účastníků. Jakmile se každá kohorta počtem naplní, dále ji vyšetřovat nebudeme. Je to symetricky rozložené po celé republice.
Dokázal byste odhadnout zasažení virem podle profesních a sociálních skupin?
To si netroufnu. Samozřejmě, exponované osoby, jako jsou zdravotníci nebo lidé ve veřejných službách, mají větší riziko promoření. Ale je to otázka komunitního přenosu, i na to by mohla studie dát odpověď.