„V Evropské unii jsou budovy zodpovědné za čtyřicet procent veškeré spotřebované energie,“ říká výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. Podle ní je nejvyšší čas přehodnotit, co znamená dobrá architektura. I vláda by si měla uvědomit, jak důležité je do budoucna stavět energeticky úsporně a podporovat technologie ve stavebnictví, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
Jenže energetika budov, to není jen šetrný způsob vytápění nebo ohřívání teplé vody. „Kvalitní energetické řešení vyžaduje komplexní přístup, který začíná již při prvních úvahách architekta o zasazení stavby do terénu, o jejím natočení ke světovým stranám, o způsobu vytápění i chlazení, o míře zasklení i zastínění,“ míní Jiří Cihlář, energetický auditor CEVRE Consultants. Reaguje tak na některá vystoupení odborníků na nedávné přednášce Rethink Architecture: Energy, již uspořádala Česká rada pro šetrné budovy a Centrum architektury a městského plánování.
Domy s vyznamenáním
|
Jestliže se teď budově vystavuje hodnocení jako celku, energetika představuje ve všech certifikačních kritériích jen necelou pětinu konečného „vysvědčení“. Skutečně úsporný projekt musí řešit například nakládání s odpady, hospodaření s vodou i materiály na stavbu. Nestačí jenom namalovat na střechu solární panely a považovat tak projekt za „šetrnou budovu“. „Na budovu a její spotřebu energií je třeba hledět v celém jejím životním cyklu,“ zdůrazňuje Cihlář.
Šetrnost k přírodě se proto má u stavby hodnotit už z hlediska těžby surovin, které byly na její stavbu použité, jak energeticky náročná byla výroba stavebního materiálu, i to, jak šetrná k okolí i energiím byla praktická výstavba. A samozřejmě kolik toho „sežere“ po dobu užívání a nakolik náročná bude její případná demolice v budoucnosti. Mezi nejkomplexnější projekty firemní architektury v posledních letech se řadí centrála ČSOB v Praze. Už její první část z roku 2008 od architekta Josefa Pleskota získala jako první v Česku certifikaci LEED v úrovni Gold (viz box).
Loni dokončená druhá polovina komplexu šla v tomto směru ještě dál. Kromě zachycování dešťové vody, zelené střechy a dalších opatření na úsporu energií u první budovy přidala ta druhá například geotermální sondy, což jí vyneslo ještě hodnotnější certifikát. Vrcholnou ukázkou nezávislosti je soběstačný dům, který není napojen na žádné sítě. V českých podmínkách ho buduje organizace Český soběstačný dům. Podle ní jde o laboratoř, jejímž cílem je v praxi ověřit teoretické náměty a nabídnout šetrná řešení dále do praxe. Výroba energie tohoto domu je založená na solárním systému, který pokrývá celou jižní stranu budovy. „Integrovat solární panely s akumulací by do budoucna měl být standard u všech nových staveb,“ říká Pavel Podruh, který za projektem