metro.cz

Nahlédli jsme do království novodobého Bati. Mladý podnikatel vytvořil ryze českou značku bot

  5:45
Dvaadvacetiletý Václav Staněk má sice mladistvou červenolící tvář, ale není to nějaké ořezávátko. Ukrývá se v něm houževnatý podnikatel, který si za svůj vzor trochu staromilsky nevybral nikoho menšího než prvorepublikového velkoobuvníka Tomáše Baťu. Magazín deníku Metro se ještě před vypuknutím koronavirové krize vypravil do jeho království - dílen na výrobu jeho vlastních bot. Ty se nacházejí kde jinde než ve vesničce u Zlína.
O vlastní firmě snil Václav Staněk už od dětství.

O vlastní firmě snil Václav Staněk už od dětství. | foto: VASKY

Vaškovi a jeho obuvnické značce Vasky (její název je odvozen od Vaškova křestního jména) se v poslední době píše opravdu hodně. Jak by také ne. Firma má po čtyřech letech roční obrat 35 milionů korun, Staněk sbírá jednu podnikatelskou cenu za druhou a fanouškovská základna jeho ryze českých bot nikdy nebyla větší. Dokonce v autě cestou z Prahy do východomoravské metropole žertujeme o tom, zda mu starší dámy na večírcích nenabízejí své prvorozené dcery. Staňkův příběh má totiž na první pohled velmi líbivé obrysy. 

„Často se píše o mých začátcích, protože jsem se odmala věnoval atletice. Pak mi ale v osmnácti doktoři zjistili těžký diabetes a musel jsem tuhle svou oblíbenou kratochvíli pověsit na hřebík. I to mě vlastně trochu nakoplo použít našetřené peníze z výher na mistrovstvích republiky a i při následném studiu vysoké se začít naplno věnovat Vaskám,“ vypráví s jednou rukou na volantu a druhou zabořenou v krabičce mentolek Staněk.

Pan podnikatel

  • O vlastní firmě snil Václav Staněk už od dětství. Jako zlínský rodák, velký obdivovatel Tomáše Bati, a navíc syn výrobce obuvi. Začínal s třiceti tisíci korunami našetřenými z vlastních menších projektů a vrcholového sportu. 
  • Odmalička hrál fotbal, pak přešel na atletiku a dotáhl to na čtyřnásobného mistra České republiky v běhu na 800 metrů. 
  • Kromě Vasek má Staněk další čtyři společnosti - firmu Bagind s koženými batohy z Indie, nábytkářskou firmu Wuders, společnost Paon se spodním prádlem a marketingovou agenturu Inhubo. 
  • Staňkovi ve zlínských dílnách kryje záda jeho kolega a kamarád Tomáš Karlík, jenž dohlíží nejen na výrobu, ale také na objednávky. Do článku se nám nevešel. Při své výšce okolo dvou metrů je však prý na něco podobného zvyklý.

Než vznikl název Vasky, měl Václav vymyšlený trochu jiný nápad. Svézt se na vlně oblíbenosti klasických vysokých bot - farmářek - a pojmenovat svou značku „Kupsifarmy“. Nakonec ale zvolil název odvozený od svého jména, který si dnes již pochvaluje. Coby jeden z nejvýznamnějších českých výrobců totiž přemýšlí, kam do zahraničí bude expandovat. „A to se daří snadněji s Vaskami než s nějakými farmami. Navíc spojení značky a jména je dnes trend,“ dodává s úsměvem Staněk.

Baťa junior
Staňkovi se díky jeho vzoru a snaze navázat na zlínskou obuvnickou tradici přezdívá mladý Baťa. Z jeho vášnivého proslovu, kterým nám zpestřuje projížďku Zlínem, je však jasné, že nejde jen o marketingový kalkul. Pro Staňka je prvorepublikový velkopodnikatel vzor číslo jedna, který byl podle něj hrdinou nejen pro Zlín, ale i celý národ. Když se Staňkem poté navštěvujeme jeho prodejnu bot v centru, neváhá nám ukázat lokality původních Baťových závodů. „V době největší slávy tu bydlely tři desítky tisíc ševců. Dnes je jich zhruba stejné množství v celém Česku. 

Baťa tu pro ně vybudoval domy. Výše postavení bydleli výš ve svahu, nádeníci bydleli dole a časem rostli vzhůru. Svou výrobu bych chtěl značně rozšiřovat, abych udržel krok s Baťou v mém věku. Jedna z možností by byla vyrábět v závodech bývalého Svitu, kde to v minulosti dělal Baťa,“ vypráví Staněk, který se nám později svěřil, že ho kromě pracovních povinností a našeho výletu čeká ještě obhajoba disertační práce. Tu měl hned druhý den ráno a titul MBA se mu podařilo získat. „Zatím se mi daří prodávat tolik párů co Baťovi, když mu bylo jako mně. Za dva roky bych se ale již měl dostat na čtvrt milionu prodaných párů. To už je meta,“ směje se Staněk.

Botky ze Lhoty
Samotné dílny na výrobu Vasek se nenacházejí přímo ve městě, ale několik kilometrů za ním, v obci Lhota. Ačkoli Vasky pokrývají přes devadesát procent celkové místní výroby, dílny vlastní Staňkův otec. 

Staněk mladší však od něj dílny od počátku najímá za tržní ceny a nyní zde zůstává spíše z nostalgie. S postupným zvětšováním výroby, díky níž mu budou lhotské dílny s kapacitou kolem 25 tisíc párů bot ročně již letos malé, bude brzy muset přesouvat práce jinam. „Ne že bychom se nepoohlíželi po zahraničních trzích, ale jde nám teď hlavně o spolupráci s českými výrobci. Emma Smetana mi například při jednom nedávném rozhovoru vytkla, že nepoužíváme tkaničky od českých výrobců, což jsem jí sám tehdy přiznal. To už jsme napravili, aby naše boty byly české na sto procent,“ míní Staněk.

Ze zlínské dílny do celého světa
„Vlastnosti našich bot obzvlášť oceňují ti, kdo cestují krajem, ale třeba i po celém světě,“ nastiňuje nám Staněk svou PR strategii. Protože bez ní by Vasky dnes nebyly tam, kde jsou. Celý jejich marketing je totiž založený nejen na tuzemské tradici, ale také na jakémsi dobrodružném objevitelství, jež má každý Čech v sobě. V každé prodejně je ke každým botám přidávána mapa a průvodní dopis, ve kterém se zákazníci dočtou třeba to, že se ve Vaskách chodí dobře do světa, ale i nazpět domů. „Na webu nám pak třeba visí interaktivní mapa, kam nám lidé zaklikávají, kde všude ve světě už s nimi Vasky byly. Chceme, aby jednou obešly celý svět. Už byly ve 38 zemích. Naše boty jsou na cestování ideální, protože mají kromě pohodlí také jednoduché ostré linie, minimalistický vzhled a neokoukané barevné kombinace. Kvalitní prošívání po celém obvodu bot je pak stěžejní pro jejich odolnost a výdrž,“ doplňuje Staněk.

Na míru

Na jednom páru Vasek se podílí dvanáct zkušených ševců a šiček. Vedle bot šitých na sklad si také zákazník může nechat vyrobit pár na míru. Díky tomu je možné přizpůsobit je speciálním požadavkům, jako je změna barev, typu podrážky či vyražení iniciál.

Vasky a koronavirus
Naše reportáž proběhla pár dní před vypuknutím koronavirové pandemie. Na ni Staněk i jeho tým zareagovali mimo jiné tím, že svou dílnu částečně proměnili ve výrobnu roušek pro místní nemocnici. 

„V podnikání se člověk zkrátka nikdy nenudí. Musíte mít prostě důvěru v to, co děláte, a pak se vám dobře spí. A věřte mi, že doby, kdy jsem spal jen pár hodin denně, mám už za sebou,“ uzavírá pro magazín deníku Metro.Šití ochranných prostředků se v době psaní tohoto článku věnovala zhruba třetina šiček, což výrobu bot zpomalilo jen mírně. Staněk má v Praze, Brně, Ostravě a Zlíně kamenné prodejny, dopady jejich zavření kvůli pandemii musel mírnit vyšším prodejem přes internet. 

Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek