Od výplaty k výplatě. Tak žije asi polovina českých domácností. Finanční rezervy dostačují v této skupině na přibližně jeden měsíc, pak už by si lidé museli půjčovat. Statistiky se přitom v posledním desetiletí příliš nemění.
Už průzkum Eurobarometru v roce 2009 spočítal, že průměrná eurounijní domácnost by měla problém s nečekaným výdajem kolem tisíce eur (tehdy asi 27 tisíc korun). V případě Česka se před jedenácti lety jednalo o polovinu našich domácností. Letos na tom nejsme o mnoho lépe, spíš hůř. „Více než polovina lidí nemá žádný finanční polštář,“ říká Michal Novák z portálu Profesia.cz. Asi čtyřicet procent respondentů, které Profesia oslovila během nouzového stavu, tvrdí, že od výplaty k výplatě skutečně fungují.
Bezplatné poradny
|
Helena Brychtová, která má v České bankovní asociaci (ČBA) na starosti finanční vzdělávání, říká, že rezervy by měl mít člověk minimálně na šest měsíců. „Půl roku je dostatečná doba například pro případ úrazu nebo ztráty zaměstnání. Aby měl člověk čas v klidu situaci řešit,“ vysvětluje Brychtová.
Jenže to se jedná o stav, který je pro necelou pětinu českých domácností z oblasti science fiction. Právě tito lidé nejčastěji sahají k nebankovním půjčkám, nebo si pořizují kreditní karty a čerpají do minusu s nadějí, že se jim podaří peníze vrátit na účet, aniž by platili penále. Nesnadnou finanční situaci Čechů potvrzují i další finanční společnosti. „Z našeho průzkumu jsme zjistili, že téměř dvacet procent lidí by nyní s financemi nevystačilo. Jde především o mladé lidi do 35 let,“ říká generální ředitel Modré pyramidy Pavel Jirák. Podle agentury Ipsos, která tento průzkum zpracovávala, je v současnosti v Česku kolem tří set tisíc lidí, kteří nemají ani korunu nazbyt a jsou bezprostředně ohroženi, pokud kvůli epidemii přijdou v tomto období o zaměstnání.
Jak ukazují poslední data Českého statistického úřadu, asi čtvrtina českých domácností nemá momentálně naspořeno víc než deset tisíc korun.