„Poslední data z předloňského roku ukazují, že jen něco přes 230 tisíc pacientů s těmito potížemi mají lékaři podchyceno, zbytek o své chorobě neví,“ říká Linhart, který je současně přednostou II. interní kliniky kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Pokud se podaří srdeční nepravidelnost včas podchytit, mají nemocní velkou šanci žít i nadále relativně bezproblémově. „Velkou roli hraje i fakt, jaké léky se nasadí,“ upozorňuje Linhart. Existují dva léky. Nejčastější je podání warfarinu, léku na ředění krve, nebo novějších medikamentů typu NOAC, které jsou účinnější a mají méně vedlejších účinků. „V Česku se ale nasazují zatím starší léčiva, modernější až poté, kdy tradiční lék nevyhovuje,“ připomíná přednosta Linhart.
Obezita a „požitky“
|
Léky typu NOAC zdravotní pojišťovny hradí až poté, kdy ty tradiční neuspějí, jinak by si je musel pacient hradit ze svého. Ročně by ho z vlastní kapsy stály zhruba deset až dvacet tisíc korun. Přednostní užívání novějších léčiv by se české ekonomice vyplatilo. Ročně by ubylo akutních stavů srdeční arytmie o více než 4300. „Každý takový případ stojí české zdravotnictví stovky tisíc korun navíc,“ uvádí Tomáš Doležal, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku. Uvedené moderní léky jsou již jako první volba například v sousedním Německu.
Výraznější úspory by zdravotnímu systému přinesla změna životního stylu. Spolu s rakovinou je srdeční selhání nejčastější příčinou úmrtí. „Češi si ale většinou myslí, že rakovina znamená konečnou, srdeční selhání je podle nich naopak léčitelné,“ vysvětluje kardiolog Jan Bělohlávek z VFN. Jenže statistiky ukazují, že prognóza přežití onkologického onemocnění je z dlouhodobého hlediska lepší, zatímco šance na delší přežití po srdečním kolapsu je mnohem menší.
„Z posledního průzkumu vyplývá, že hodně lidí si myslí, že za onemocnění, včetně toho srdečního, mohou rodové dispozice, tedy geny, a ne to, jaký vedou životní styl,“ upozorňuje Jan Tuček, ředitel agentury STEM/MARK. Opak je ale pravdou. „Genetika stojí jen za pětinou problémů, většinu faktorů, které vedou i k nemocem srdce, může člověk ovlivnit,“ argumentuje kardiolog Bělohlávek. V praxi se ale často setkává s kuřáky, kteří se i po infarktu snaží lékaře přesvědčit, že když omezí kouření z dvaceti cigaret denně na jednu nebo dvě, už to žádné kouření nebude. „To je jako s krádeží. I malá krádež je pořád jenom krádež,“ dodává lékař.