Do Pece jste si přijela před čtrnácti lety zalyžovat a už jste zůstala. Co vás na Peci tak učarovalo?
Tenkrát to nebyla žádná velká kouzla. Ulovili mě na sjezdovce nějací kluci, že dobře lyžuju a jim chybí instruktoři, přišlo mi to jako super nápad, tak jsem si ten pobyt tady trochu protáhla.
Jak se město pod Sněžkou za tu dobu změnilo?
Město omládlo a my zestárli – takový klasický koloběh. Pec je vlastně pár domků na konci silnice. Krásná je tu blízkost přírody, neboť i když se ubytujete v centru obce, vždy jste za pár minut uprostřed lesa a cesta vede někam do kopce. Pro toho, kdo tu byl v hlavní sezoně a šel nebo jel lanovkou na Sněžku, bude můj popis trochu mimo realitu – média popisují hodinové fronty na lanovku, strážce národního parku, jak natahují sítě kolem vrcholu naší nejvyšší hory a přeplněná parkoviště. Což tady také můžete zažít. Záleží na tom, kterým směrem se vydáte. Není problém najít místa, kde je úplný klid.
Už osm let tu provozujete klub a hostel v budově, které nyní hrozí demolice. Jaké máte vyhlídky?
Demolice nehrozí, demolice bude. Teď záleží jen na okolnostech, za jak dlouho. Původní plán byl podle majitelů objektu za tři roky, ale samozřejmě záleží na úřednících, projektantech, sousedech. Proměnných je více a já nejsem z těch, kteří o tom rozhodují. Vyhlídky jsou k tomu ale vcelku pozitivní. V nové budově by mělo vzniknout kulturní centrum s potenciálem udržet zde program divadelní i hudební – což mě těší.
Do té doby ale budete stále řešit Klondike. Jak se na vás podepsala pandemie?
Ano, současná situace mi kulturní plány dost nabourává. Takže moje aktuální budoucnost je spíše program rušit než vymýšlet. Už jsme podruhé zrušili koncerty Mňágy a Žďorp a Vypsané fiXy. Zrušila jsem také připravovaný divadelní den – Prkna, co znamenají Pec. Zatím nechávám menší, nízkonákladové a doprovodné akce – promítání filmu s ekologickou tematikou jako úvod akce „Ukliďme Sněžku i pod Sněžkou“ nebo „Světový den žen žijících na venkově“, který připadá každoročně na 15. října a je to zábava pro pár místních lidí.
Bojíte se, že zavřete zcela?
Pořád s tím počítám, že se to může stát. Takže akce vymyšlené na podzim jsem většinou nedořešila. Program na zimu 2021 mám zčásti připravený, ale vstupenky aktuálně prodávat nemůžu a ani nechci, neboť všichni čekáme, co se bude dít. Pokud bude vše v pořádku, tak do Pece pod Sněžkou přijedou například Horkýže Slíže, Pokáč, Tři Sestry, UDG, Paulie Garand nebo konečně ta Mňága.
Souhlasíte s výstavbou apartmánů a velkých hotelů, která je nyní kolem?
Mohla bych mít i nějaké konkrétní výhrady, ale vcelku můžu říct, že souhlasím. Převážně se jedná o výstavbu, která v centru obce nahrazuje místa, která byla nevyužitelná, nevyhovující, nefunkční, a nyní zde vzniká příjemný prostor a zázemí. Diskuze na toto téma by byla na samostatný článek, ale ve zkratce pro mne platí pravidlo, že pokud se výstavba drží v centru obce tak 500 metrů od hlavní křižovatky a vznikají tu architektonicky kvalitní stavby, tak nejsem proti.
V Peci jste se začala angažovat i v turismu, jste členkou Sdružení cestovního ruchu a propagace.
V podstatě jsem taková komunikační křižovatka mezi místními lidmi, podnikateli, městem, turisty a okolními svazky obcí. Sdružení ze své podstaty spravuje marketing města, sbírá informace o akcích z okolí a zase je lidem sděluje, správcuje chod sociálních sítí a webu, grafiku a komunikaci jednotlivých turistických cílů. Snažíme se, aby k nám turisté jezdili na delší dobu než jen jeden den, odjížděli spokojení a rádi se do Pece vraceli. Zároveň s tím je cílem naší aktivity, aby se tu dobře žilo i těm, kteří se rozhodli tady zůstat.
Jací jsou tedy místní lidé?
Tak tohle je tu oblíbené téma. Otázka zní, kdo už je, a kdo ještě není místní... Místních, kteří se tu narodili dříve než třeba v roce 2000 a stále tu žijí, je relativně málo. Většina současných obyvatel sem přijela pracovat nebo podnikat a někteří už tu zůstali. Když nebudu řešit, kdo tedy vlastně je, a není místní, tak bych řekla, že velká výhoda života tady je, že se všichni znají, a to je zároveň i velká nevýhoda.
Jak se provozuje hostel a klub v době korony?
Teď v průběhu léta jsme problémy spojené s koronou nijak zásadně nevnímali. Lidi jezdili na výlety na hory, a tak jsme byli schopní fungovat v normálním režimu a dohnat ztráty z jara. Což se teď zase změní. Je to spíše loterie než podnikání. Nedá se nic naplánovat, na ničem pořádně pracovat.
V přízemí budovy je nyní vyhlášená kavárna Craft se skvělou hudbou.
Máte obavy?
Jistě, a nejen kvůli koncertům. Pokud se budou omezení stupňovat a zimní sezona bude omezená nebo zavřená, tak vznikne velký problém pro celé údolí. Málokdo tu není pracovně napojený na turismus.
Myslíte si, že vláda pracuje dobře, co se týká nařízení a podpory provozovatelů klubů, jako je ten váš?
Vláda primárně řeší, jak kluby a bary, jako je ten můj, zavřít a přitom neomezit provoz restaurací. Dost to vychází i z toho, že kluby jsou v podstatě restaurační zařízení, ale zároveň i kulturní sál či divadlo. Špatně se jim s tím pracuje. Nařízení tak ze začátku vůbec nereflektovala specifický provoz, který máme, cokoli se vyhlásilo, se zase měnilo, a i v případě květnového otevírání to byl chaos a zmatek. Chápu, že situace není jednoduchá a málokdo z nás by šel dobrovolně rozhodovat a nést následky za to, co se vlastně stane. Každopádně naše populistická vláda dělá rozhodnutí nekoncepčně, unáhleně a bez vysvětlení toho, co je k tomu vede.
Kolik máte zaměstnanců a jak se vám je daří udržet? V tomto oboru i této době to musí být těžké.
Stálé zaměstnance mám aktuálně tři, zbytek jsou brigádníci a dohodáři. Troufám si říct, že pro mne pracují rádi – snažím se, aby to tak bylo. Z toho vyplývá i to, že se snažím, aby na ně měnící se pravidla hry neměla velký dopad a práce byla konzistentní. Což samozřejmě úplně nejde a oni to taky chápou. V momentě, kdy jsme museli na jaře zavřít úplně, jsme vymýšleli, jak udělat alespoň nějaké projekty on-line a tak nějak to ustát. Uklízelo se, opravovalo, připravovalo. K tomu nám dost času zabraly crowdfundingové projekty, které připravily způsob, jak podpořit kulturu a zavřené bary.
A ještě zpátky k Peci, která v létě zažila nápor českých turistů. Jste za to rádi?
Jistěže jsme rádi – jsme turistické středisko. Málokdo tu má práci, která není s turismem nějak svázaná. A to včetně těch, kteří si na množství turistů stěžují. KRNAP sice říká, že je tu turistů moc, ale kdyby tady nebyli, tak zas nebudou mít co hlídat.
Jsou čeští turisté lepší než třeba Němci nebo Poláci?
To se nedá paušalizovat. Existuje pravidlo, že průměrně jeden z deseti je pitomec a člověk na něj občas narazí bez rozdílu národnosti.