Podle průběžných průzkumů chodí stravenkáři na obědy do restaurací třikrát častěji než lidé, jimž zaměstnavatelé tento benefit neposkytují. Jenže v mnoha firmách vlastní kantýny s dotovanými obědy a stravenky vůbec nemají. V řadě kancelářských budov jsou moderně vybavené kuchyňky, kde si lidé připravují jídla přinesená z domova. Jich se obědy v restauracích netýkají.
Paušál už od ledna?
|
Někteří výživoví poradci varují, že když stát zruší stravenky, začnou si lidé kupovat buď méně kvalitní potraviny, nebo se nahrnou do rychlých občerstvení. Jak ale sami provozovatelé fastfoodů dokládají, patří klienti se stravenkami k naprosté menšině jejich zákazníků. „Stravenky u nás využívá přibližně osm procent zákazníků,“ uvedla pro deník Metro Jitka Pajurková, mluvčí McDonald’s.
Podle zjištění gastronomické společnosti Red Castle Hospitality Group se lidé v restauraci zdravě nestravují, ani když mají možnost. „V restauraci jsou nezdravá jídla často vyprodaná jako první,“ připomíná Luboš Kastner, manažer Red Castle. Nebojí se ale ani krachu hospod kvůli tomu, že by se stravenky zrušily. V Česku je nadbytek gastronomických zařízení, čtyřicet tisíc na deset milionů obyvatel. Šedesátimilionová Velká Británie jich má „jen“ padesát tisíc. Čapek ze Sodexa říká, že do stravenkového stravování je v Česku zapojeno asi dvacet tisíc zařízení. „U mnohých tvoří stravenky čtyřicet až padesát procent tržeb během oběda,“ vypočítává.
S takovou argumentací však nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová. „Stravenkový paušál už v roce 2021 plánují zavést dva z pěti zaměstnavatelů,“ uvádí ministryně. Rozporuje i to, že když stát stravenky zruší, podstatně zdraží i jídla ve firemních kantýnách (Sodexo uvádí zdražení ze 30 na 100 korun). „Stravenkový paušál je alternativa k závodnímu stravování, to navíc převažuje právě nad stravenkami,“ upozorňuje Schillerová. Nemyslí si ani, že lidé přestanou obědvat v restauracích. „Na oběd chodíme, když máme hlad. Poukázky na oděvy také nedostáváme a nazí přitom nechodíme,“ míní ministryně financí.