Popíjení na veřejnosti se ani ve stavu nouze nevzdáváme

Vyvýšený park nedaleko velkého obchodního centra v Praze 4. Jakmile se setmí, stává se místem, kde se scházejí skupinky mladých lidí, kteří se sem, mimo pozornost veřejnosti, přicházejí pobavit, a hlavně popít. Často jsou mezi nimi teenageři pod osmnáct let, víno nebo pivo v plechovkách či petkách ale nakupují ti, kteří už mají zákonem alkohol povolený.

„Musím stále častěji, než v předrouškových dobách, kontrolovat zákazníkům, kteří si kupují alkohol, občanky,“ říká pokladní. Mládež kolem dvacítky si pití kupuje poměrně často, ale v rouškách je jejich věková identifikace nesnadnější. „Poznám, že hlavně ty, co mají blíž k osmnácti, to občas naštve, mladistvě vyhlížející dámy to ale občas potěší,“ komentuje humornější stránku českého popíjení v epidemii muž za pokladnou. Že se spotřeba alkoholu, hlavně piva, přesunula z hospod do nákupních vozíků, však zaznamenal.

Po „Vítězném únoru“ se lidé rozpili Relativně nejpřesnější údaje o českém alkoholismu pocházejí z doby před rokem 1989, kdy spotřebu nejméně ovlivňovala konzumace turistů. Politická situace za totality výrazně ovlivnila náš alkoholismus. V roce 1948 vypil statisticky jeden občan 2,4 litru čistého alkoholu. Už po prvním roce komunistické vlády v roce 1949 stoupla tato spotřeba na hlavu dvojnásobně, na 4,2 litru. Ani demokracie však pití moc nezbrzdila. Rekordního pití dosáhlo Česko v letech 2007 až 2009, kdy  vycházelo na jednoho obyvatele staršího 18 let téměř 10,5 litru čistého lihu.

Předseda lidovců Marian Jurečka se, zřejmě správně, kál za nákup a pití piva na veřejnosti. Jenže tak jako on se i přes zákazy dané nouzovým stavem chovají tisíce dalších. Jen se za to, na rozdíl od politika, který by měl představovat vzor chování, nemusí omlouvat. I když se tím na sociálních sítích, podobně jako Jurečka, často pochlubí. Stahují se do parků a městských lesů, pohozené lahve od tvrdého alkoholu, petky od piva a plechovky nejen kolem přeplněných odpadkových košů v těchto místech to leckde jasně dokumentují.

Vyšší spotřebu pití pro „takové to domácí popíjení“ nedokládají jen ti, kteří ho u kasy přímo registrují. „Můžeme potvrdit, že už v průběhu jarní karantény zájem o víno i tvrdý alkohol vzhledem k přesunu zákazníků z restaurací do kamenných obchodů vzrostl,“ uvedl pro deník Metro Tomáše Myler, mluvčí řetězce Lidl. O desítky procent šly prý nahoru prodeje alkoholických piv, u nealkoholických a ochucených pivních mixů vzrostl zájem pouze mírně.

Jestli ale popíjením mimo restaurace výpadek v pití doháníme, to není jednoznačné. „Registrujeme mírně zvýšenou poptávku po alkoholických nápojích, která ale rozhodně nevykrývá objemy, které by se jinak spotřebovaly v segmentu restaurací a hotelů,“ napsal deníku Metro mediální odbor obchodního řetězce Albert. Podle posledních údajů Svazu obchodu a restaurací prodej jídla a také piv přes výdejní okénka hospod a restaurací tvoří zhruba deset až dvacet procent obvyklých denních tržeb podniků, v těch lepších případech kolem třiceti procent. Popíjení se tak přesunuje do home office nebo do míst, která jsou na veřejnosti méně viditelná.

Popíjení na veřejnosti, na rozdíl od jara už častěji s pokutami než jen s domluvou, musí řešit strážníci. Mezi kritická místa patří třeba okolí vlakových nádraží, například v Plzni. V Brně se zase nejčastěji vyráží do Denisových sadů.