metro.cz

Z popelnice na talíř. Proti plýtvání bojují facebookové skupiny i aplikace

  5:45
Přibližně třetina z veškeré produkce jídla skončí jako odpad. Nejvíce se vyhodí v domácnostech. Pandemie koronaviru mrhání jídlem ještě posílila. Proti plýtvání se snaží bojovat několik projektů. Deník Metro jich několik oslovil.

Další 2 fotografie v galerii
ilustrační snímek | foto: Isifa.com

V Praze je například aktivní facebooková skupina Sdílení jídla Praha/Food sharing Prague. „Jejím účelem je sdílet přebytky jídla, ať už z domácností, nebo podniků. Například z restaurací, kaváren, pekáren a podobně. Chceme alespoň trochu přispět ke snížení zbytečného vyhazování jídla, někoho potěšit a získat dobrý pocit,“ říká pro deník Metro Barbora Hladíková, která je správcem skupiny. Kromě Prahy vznikly i facebookové stránky, kde je možné nabízet a poptávat přebytky i na Plzeňsku, v Liberci nebo například v Olomouci.

Tipy na aplikace

  • V 21. století bojují s plýtváním i moderní technologie. Například aplikace Nesnězeno uživatelům ukazuje podniky v okolí, které během dne nestihly prodat všechno jídlo. Zbylé porce meníček proto nabízí se slevou minimálně 30 procent. Přímo v aplikaci je možné si jídlo zamluvit a ještě ten den vyzvednout. 
  • S plýtváním se snaží něco dělat i platforma Nevyhazujto. Ta funguje jako webový portál i jako mobilní aplikace. Nevyhazujto nabízí uživatelům možnost darovat či získat věci za odvoz. Na platformě se nerozdává jídlo, ale pro změnu věci. Pokud doma máte něco, co již nepoužíváte, věc vyfotíte a nabídnete ostatním. Stejně tak je možné skrz aplikaci získat potřebné věci. Například funkční ledničku, oblečení nebo plenky.

S trochu jiným konceptem přišla i další facebooková skupina – Dumpster, freegan PRAHA. Kromě jídla zde lidé nabízejí zdarma například oblečení, elektrospotřebiče nebo nábytek.

Název skupiny odkazuje na takzvaný dumpster diving, což lze z angličtiny přeložit jako „potápění v popelnicích“. Lidé, kteří dumpster diving provádějí, hledají v popelnicích a kontejnerech jídlo. Pátrají například po oťukaných jablkách či banánech s hnědými fleky, po pečivu z rána a v podstatě po čemkoli, čemu zrovna vypršela minimální trvanlivost a obchody už to nechtějí nebo nemohou prodávat. Motivace k vybírání popelnic je různá. Někdo chce ušetřit, jiní se vybíráním kontejnerů snaží bojovat proti plýtvání jídla.

Na dumpster diving se dokonce zaměřují různé mapy. Na serveru Mapotic pod názvem dumpster diving praha například najdete tipy na kontejnery, které bývají často plné jídla. Podobně funguje také celosvětová mapa na webu dumpstermap.org. V ní jsou vyznačena místa i s komentáři a radami, v kolik hodin přijít a na co si dát pozor. Vybírání popelnic totiž může být za hranou zákona. Kontejnery supermarketů často bývají umístěny například za kovovou klecí nebo za plotem na pozemku obchodu.

Fenomén dumpster divingu je rozšířenější spíš ve vyspělých státech, kde je jídla nadbytek. „Mnoho lidí má pozitivní zkušenost s takzvaným lovením jídla v zahraničí. Například v Dánsku či Norsku. Podmínky na dumpsterování v Česku ale vhodné nejsou. Mnoho kontejnerů je tu zamčených nebo se jídlo znehodnocuje, aby si pro ně už nikdo nechodil,“ říká pro Metro Anna Strejcová ze Zachraň jídlo. Také tato iniciativa se snaží hledat způsoby, jak omezit plýtvání. 

Kvůli pandemii produkují domácnosti víc odpadu

Iniciativa Zachraň jídlo mimo jiné ukazuje, jak jídlem neplýtvat. Deník Metro položil několik otázek její ředitelce Anně Strejcové.

Jak pandemie ovlivnila plýtvání jídlem? 
Co se týká plýtvání v domácnostech, právě probíhá měření množství potravin v komunálním odpadu, které provádí Mendelova univerzita v Brně. Výsledky se analyzují a budou známy příští týden. Z výzkumu se dozvíme, jestli lidé část zásob, které nakoupili v panice v jarních měsících, nakonec vyhodili. 

Dají se už nyní odhadovat výsledky? 
Obecně se očekává, že se zvýší množství potravinového odpadu vzhledem k tomu, že lidé tráví více času doma a více vaří. Určitě se mění nákupní chování domácností. Vzrostl podíl nákupů on-line a vzhledem k tomu, že jsou restaurace zavřené, poklesl odpad z gastro provozů. Zástupci obchodních řetězců tvrdí, že lidé nakupují trvanlivé potraviny, proto letos darovali podstatně méně surovin s krátkou dobou trvanlivosti potravinovým bankám. Co sleduju skupiny pro dumpster divery, vyhozených potravin z obchodních řetězců je ale stále dost.

Jak se daří vaší iniciativě?
Zachraň jídlo prochází menší proměnou, od jednorázových akcí se posouváme k prosazování systémových změn. Chtěli bychom, aby do budoucna bylo snazší darování jídel z podnikových jídelen, cateringu a podobně. Naše aktivity se v tomto roce budou zaměřovat na odstraňování bariér pro darování hotových pokrmů. Budeme hledat cesty, jak dostat zbylé hotové jídlo k těm, kteří to potřebují. 

Autor: Marek Hýř Metro.cz
zpět na článek